Státní okresní archiv ve Vsetíně vystaví nejstarší historické listiny, pečetidla i mapy
VSETÍN - U příležitosti Mezinárodního dne archivů hodlá Státní okresní archiv ve Vsetíně vystavit ve čtvrtek nejstarší historické listiny, pečetidla, gruntovní knihy či mapy a plány, které se vztahují ke Vsetínu a jeho okolí. Agentuře Mediafax to řekla mluvčí města Eva Stejskalová.
Prezentace nejvzácnějších dok...
VSETÍN - U příležitosti Mezinárodního dne archivů hodlá Státní okresní archiv ve Vsetíně vystavit ve čtvrtek nejstarší historické listiny, pečetidla, gruntovní knihy či mapy a plány, které se vztahují ke Vsetínu a jeho okolí. Agentuře Mediafax to řekla mluvčí města Eva Stejskalová.
Prezentace nejvzácnějších dokumentů bude spojena se dvěma přednáškami pro veřejnost. První z přednášek se uskuteční od 15 hodin, druhá pak od 17 hodin. \"Vstup je zdarma a sraz účastníků je v předsálí budovy Státního okresního archivu Vsetín na ulici 4. května,\" upřesnil Baletka. \"Při této příležitosti představíme laické veřejnosti historii našeho archivu a jeho poslání a na konkrétních příkladech budeme demonstrovat typy historického materiálu z území bývalého okresu Vsetín,\" sdělil ředitel archivu, historik Tomáš Baletka.
Nejstarší dochovaná listina, kterou archiv ukrývá, pochází z roku 1389 a bude vůbec poprvé takto veřejně prezentována. \"Jde o privilegium na odúmrť pro městečko Kelč, kterou vydal olomoucký biskup Mikuláš a díky níž získali obyvatelé Kelče právo svobodně odkazovat svůj majetek. Tento dokument se během loňského roku konzervoval v Zemském archivu v Brně, a proto bude veřejně představen až nyní,\" poznamenal historik.
Podobnou akci zorganizoval vsetínský archiv již v loňském roce. Setkala se s velkým zájmem. Tehdy depozitář opustily například listiny Jana z Cimburka z roku 1465, pečetidla Zašové z roku 1425 nebo nejstarší gruntovní knihy Rožnova a Valašského Meziříčí, které se začaly psát v 16. století. K vidění však byly i opravdové kuriozity. Mezi nimi například ohledací spis z roku 1930, který dokumentoval vyšetřování sebevraždy mladé ženy a v němž nechyběl ani autentický sebevražedný provaz, nebo dopis vynálezce Vladimíra Syrovátky z roku 1977, který na Valašsku pátral po rodišti smyšleného vynálezce Járy Cimrmana.
reklama