O městském dluhu a investicích do jednotlivých částí Zlína hovoří náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík (ODS). Jaká je pravda o zadluženosti města Zlína? Výsledek srovnání úvěrového zatížení k 1. 1. 2007 a koncem volebního období v roce 2010 znamená, že jsme za volební období snížili dluh města o 59,5 mil. Kč a dluhovou službu, tedy splácení úvěrových závazků, ze 7, 2 % na 6,2 %. Rezerva Zlína na splácení dluhové služby (doporučená hranice dluhové služby je 30%) vyjádřená v penězích představuje přibližně 285 mil. Kč ročně! Je tedy zřejmé, že město nejen prozatím nezvýšilo své dluhy, např. výstavbou kongresového centra, ale tyto dluhy k dnešnímu dni v porovnání s počátkem volebního období ještě snížilo. Domnívám se však, že v období právě probíhající ekonomické krize a dále také v období pomalu se končící možnosti čerpat dotace z evropské unie nastal právě nyní ten správný čas, kdy získání nových investičních prostředků na rozvoj města zcela logicky navazuje na smysluplnost spolufinancovat dotační tituly právě z těchto úvěrových zdrojů . Proto jsme právě dnes (díky výrazně nízké dluhové službě) připraveni právě tyto dotační peníze pro město získat i s pomocí rozumného úvěrového spolufinancování. Jak hodnotíte finanční investice do jednotlivých místních částí Zlína? Naší hlavní prioritou bylo postupné zapojení občanů do správy našeho města. S tím jednoznačně souviselo nejenom vytvoření pravidel a předání pravomocí občanům ke správě svého území a k účasti na rozhodovacích procesech veřejného života, ale také přímá finanční podpora ve výši 50 mil. Kč. Ta sloužila dle konkrétního rozhodnutí obyvatel příslušné místní části Zlína na zlepšení života v dané lokalitě. Finance byly použity nejen k realizací drobnějších oprav, ale i k uspořádání řady kulturních či sportovních akcí občanů v daných místních částech. Zde bych chtěl i všem, kteří se zapojili do tohoto procesu, velmi poděkovat. Jak hodnotíte stav financí města Zlína v letech 2006-2010, kdy jste byl na radnici zodpovědný právě za tuto oblast? Hlavním úkolem končícího volebního období bylo nahradit přibližně 300 milionový výpadek daňových příjmů města zapříčiněný celosvětovou krizí. Myslím, že se nám nakonec podařilo tento stav úspěšně vyřešit. Šlo nám nejen o realizaci všech investic slíbených na počátku volebního období, ale také o zachování potřebné výše provozních výdajů a dotací sloužících k zajištění každodenních potřeb občanů města, jako jsou veřejná doprava, bezpečnost, čistota města, podpora sociálních, kulturních i sportovních aktivit apod. Není tedy pravdou, že kvůli krizi či výstavbě kongresového centra jsme omezili výdaje např. na opravy chodníků, cest nebo jiných \"drobnějších\" projektů. Částka použitá právě na tyto oblasti je přibližně o 100 mil. Kč vyšší než kdykoliv předtím! Pro ilustraci chci jen připomenout, že celková výše investičních výdajů na volební období představuje přibližně 2 mld. Kč a podpora každodenního života občanů činí částku 1 mld. Kč. To je nejvíc v historii Zlína. Jak by měly vypadat veřejné finance města v letech 2010-2014? Reálnou výzvou končícího volebního období bylo dát jednoznačná pravidla sestavování rozpočtu v době před finanční krizí i v jejím průběhu, stanovit priority jednotlivých oblastí života města včetně podpory příslušných záměrů a projektů. Tento krok neřeší jen aktuální období, ale vytváří prostor pro financování budoucích potřeb občanů našeho města. Proto i v kampani mluvíme o financích pro příští generace. Důsledkem těchto kroků je jednoznačně také výše vytvořených zdrojů pro rozvoj města i pro nastávající volební období, a to v celkové výši až 1 mld. Kč, a zároveň podpora každodenních aktivit realizovaných ve městě, rovněž v předpokládané výši 1 mld. Kč. Naší snahou je podpořit ty, kteří přijdou s nápadem a sami jsou schopni se o danou oblast částečně postarat. Město těmto organizacím nebo jednotlivcům rádo již delší dobu podává pomocnou ruku.