Sotva dovoněl burčák, už se z pálenic line nová slivovice, chystá se nové víno. A přece mu /podzimu/ nemůžou  lidé přijít na chuť ani na poctivé jméno.

Hokejová extraliga jede na plné pecky třikrát týdně, fotbalisté míchají elixír Gambrinus ligy s Ligou mistrů i Ligou evropskou, válejí házenkáři, volejbalisté, basketbalisté, florbalisté, ragbisté ba i boxeři či judisté a šachisté… a světe div se… podzim prý nemá nikdo rád…

V lesích barví /podzim/ listí, že by to malíř lépe nesvedl, v divadlech hrají ty nejlepší kusy, na hodech se snaží, v kinech hrají trháky, filharmonici nabrali skvělou formu… a přece nemají lidé podzim v lásce.

Jak k tomu podzim přijde? Čím to, že takový říjen a listopad slyší už v dubnu, v době svého hlubokého spánku, na svoji adresu tolik výtek, že by se raději nechaly vyškrtnout z kalendáře.

Je to jasné, všechno je jen pověra, zkuste se usmát … a uvidíte, že je úplně jedno, jestli je třeba 25. října. A obklopte se jen milovníky podzimu…tedy jestli vlastně nějací existují…

Kocour Karel