Ale to není až tak chyba novinářů, ale jejich zaměstnavatelů, tedy vydavatelů, kterým jde o zisk. Naopak, novináři jsou dnes často jediným elementem, který dokáže odhalit politické kmotříčkování a finanční machinace. A svým způsobem politiky i potrestat, což znamená, že když už to policie případně státní zastupitelství nevyšetří, udělat jim z ostudy kabát.

Spisovatel a kamarád Ludvík Vaculík mně napsal, že počítač je podvod - psal jsem dopis jemu i paní Madle, v podstatě stejný, ale s malými odchylkami, odpovídajícími muži a ženě. On to poctivě tluče na psacím stroji, ale já už bych na něm nic nenapsal, protože všecko, i toto, šestkrát opravuju, přehazuju a předělávám. Nejdokonalejší literatura existovala patrně tehdy, kdy lidé neuměli psát, vyprávěli si či na sebe řvali a ta pomíjivost tomu dávala hodnotu jedinečnou. Dneska se všecko zaznamanává, ukládá, odposlouchává, kopíruje, opisuje a krade, takže já už z psaní žádnou radost často nemívám.Dnes odpoledne jsem si udělal pořádek ve sklepě zlínském, dali jsme si se sousedem na závěr po štamprli meruňkovice (v období, v němž ve vzduchu visí jistá melancholie je vzpomínka na dubnový rozkvetlý strom marhule jaká?) a prožíval  jsem uspokojení silnější, než když napíšu fejeton. Ve čtvrtek 17. listopadu jsme byli se syny ve sklepě skoronickém vinném, stáčeli jsme tramín, uklízeli, řezali dřevo na zimu z haluzí, topili v kamnech, koštovali mladý ryzlink rýnský a čerstvou hutnou frankovku, a taktéž jsem byl večer, když jsem uléhal, velmi spokojený. Takže si myslím, že pokud se lidé nebudou vracet k elementárním činnostem, které aspoň částečně posílí jejich vědomí, že co potřebují, to si vyrobí a co si vyrobí, že spotřebují, tak bude kriplů a zlých lidí přibývat a bohužel i lidí nemocných. Představa, že všechno nám zajistí počítač, včetně radosti, skončí jednou tak, že - obrazně řečeno - na dráty elektrického vedení spadne haluz a všecko přestane fungovat. Konec, který povede k přeměně elektráren, ale kdo přemění nás?