Nejhlasitěji se diskutuje o neúčasti čerstvého mistra ligy, tahouna Liberce, Jiřího Štajnera. Šestatřicetiletý veterán s přebohatými zkušenostmi z německé bundesligy je naštvaný. Důvěru nedostal, zato ji má mnohem méně výrazný Kolář z Plzně. Anebo Rezek, který se plně nechytil v kyperské lize. Jenže fotbal a nominace jsou i o zásluhách. Je-li tedy zásluhou Rezkův nafilmovaný pád ve Skotsku a penalta, z níž naši vyrovnali a de facto se procpali do úspěšné baráže proti Černé Hoře. Kolář je zase po EURU jistě potenciálně mnohem lépe obchodovatelný, než zmíněný liberecký filuta a vedle Rosického jediný tvůrce kolmic, kterými cpe spoluhráče do šancí. Fotbal je prostě i o byznysu, byl, je a bude. A i když trenér Bílek tvrdí, že nebyl pod tlakem fotbalových "obchodníků s lidmi", rozuměj agentů, věřit mu můžete a nebo také ne.

Ale to všechno jsou spekulace. Jen si představte, jak by nás asi EURO "zajímalo", kdyby na ně naši nejeli. Naráz je tu docela přijatelná skupina, Wroclav coby místo všech tří zápasů ve skupině za humny, dokonce se spousta fanoušků už chlubí lístky, které rozvážejí polští kurýři. Fotbalová horečka to ještě není, ale stoupat bude, to si pište.

Svátek fotbalu nás chytne a troufám si říci víc než každoroční hokejové opakovačky nejlepších týmů z poměrně úzkého portfolia týmů, kde se hraje opravdu špičkový hokej. Čímž nechci ani trochu říci, že našim hokejistům nepřeji medailový úspěch. Na něj jsme docela zvyklí, kdyby se něco podobného povedlo fotbalistům, byla by to prvotřídní senzace.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.