Po předešlém víkendu, kdy jsme prověřili fyzičku v kopcovitém terénu Králického Sněžníku, jsme chtěli zvolit volnější vyjížďku, ale úplně snadná určitě nebyla. Zprvu se nápad volnějšího, nekopcovitého terénu zdál jako reálný. Výškoměr nám nakonec ale stejně prozradil hodnotu úplně jiné výjížďky, než byla původně myšlena. Start, jak jsem se již zmínil, byl v 10 hodin na rozcestí Kocandy. Bylo trochu chladněji, takže přišly vhod oblečky s dlouhými rukávy i nohavicemi. Úsek stezky z Kocandy po modré značce k rozcestí Pod Rozhlednou nás ujistil, že po předešlých deštích bude terén v pohodě suchý. Pod Rozhlednou odbočujeme vlevo a po žluté značce pokračujeme ještě pár set metrů po nezpevněné lesní cestě k další lesní křižovatce. Najíždíme vlevo na nový asfaltový povrch, již jsem ho v jedné vyjížďce popisoval, a mírným stoupáním vyjíždíme na Mladcovské kopce. Další lesní křižovatku projíždíme napříč a spouštíme se dolů rychlostí cca 55km a docela to jede. Sjet kopec znamená v těchto místech vyjet následující. Objíždíme spuštěnou závoru a dostáváme se na hlavní silnici mezi Mladcovou a Rackovou. Po 200m uhýbáme doleva a objíždíme další spuštěnou závoru. Zde těm, kteří manévr v nízké rychlosti moc neovládají – i tací jsou mezi námi - a nestydí se za to, doporučuji sesednout z kola.

Pokračujeme pěknou lesní cestou s mírným spádem dolů. Další lesní křižovatka, tudy se doleva dostanete ke Zboženským rybníkům, ale námi zvolená trasa vedla vpravo. Tady po zhruba 100 metrech bývá i ve velkých vedrech bahno. S údivem zjišťujeme, že tentokráte bahno sice je, ale uprostřed vede vyjetá pěšinka ne úplně suchá, ale pro tento úsek průjezdná. Vystoupáme lesní cestou na další rozcestí. Najíždíme na asfalt doleva směr Hostišová. Tento úsek trasy je balzám na vše, ale hlavně na nervy. Les je pěkně zelený, tráva a jiný porost také bujně raší, a když přidáme občasný výhled po pravé straně na nedaleký Hostýnský vrch, no co si více přát.

Z lesa vyjíždíme nad Hostišovou. Krátká zastávka s výhledem na Buchlovské kopce a Bunč nás ujišťuje, že předpověď počasí opět nevyšla a pršet nebude, viditelnost je dobrá. Projedeme Hostišovou směr Chlum a najedeme na polní cestu, kde na nás vykoukl cíl naší vyjížďky – „Maják". Vjíždíme do lesa a tady chci upozornit, že ne všichni sdílíme stejný názor, jak by měla vypadat lesní cesta. Moc pěkný úsek s vysokými borovicemi a smrky vám nedopřeje se pokochat, protože si z této cesty někdo dělá skládku stavební suti. Rozříznout plášť na rozbitých obkladačkách asi v tomto úseku nebude problém. Takže pokud někdo pojedete po stopách Kolotoulkaře Kamila, dopředu se omlouvám za případný defekt. No nic, pokračujeme dál a vjíždíme do Chlumu. Zde je moc pěkné posezení na venkovní zahrádce, ale pro naši škodu mají otevřeno až později. Pokračujeme kousek po hlavní a v prudké zatáčce doprava jedeme rovně. Jsou zde poskládané panely, které vedou nad Tečovice, ale my zvolíme trochu náročnější sjezd a jedeme kolem aleje stromů. Vyjíždíme na spojnici Prštné – Tečovice. Kousek se vezeme po asfaltce a hned za značkou Tečovice uhýbáme doleva na pěšinu. Ta nás vyvede mezi poli na cyklostezku z Tečovic směr Malenovice. Přejíždíme železniční přejezd, protneme křižovatku a míříme k hradu. Vyšlápneme si lesní spojovačku mezi Malenovicemi a Majákem. Opět ničím nerušený přesun pěkným prostředím. Můžete se v půli tohoto úseku zastavit u rozcestí „U Boudy" a posedět v pěkném odpočívadle, to jen tak na okraj...

Odtud pokračujeme k dalšímu bodu vyjížďky „Pod Tlustou horou". Odtud se cesty rozdvojují. Směr dolů doleva vede stezka zdraví a druhá doprava vede k Majáku. My volíme směr Maják, takže doprava. Dojedeme k závoře a po pár metrech uhýbáme doleva a šplháme k vysílači.

Cestou nás zastavilo pravidelné „dřevorubecké" ťukání. Po zaměření směru hluku vidíme, že i v poklidném nedělním poledni se dá vytrvale pracovat. Ano byl to pan Datel. Přijíždíme k vysílači, a tím jsme dosáhli nejvyššího bodu dnešní trasy. Chvilka vydechnutí a spouštíme se opět přes závoru lesní cestou kolem koliby U Medvěda do Zlína. Projíždíme kolem Velkého kina, autobusového nádraží, Baťovy vily a po chodníku vyjíždíme na Jižní Svahy. Také dobré stoupání. Rekapitulaci vyjížďky řešíme v místní hospůdce na Zelinově ulici.

Tak někdy třeba i s vámi.

Kolotoulkař Kamil

Mapa

Fotogalerie