"Když už to naši se Slováky prohráli, musíme věřit, že se povede získat alespoň bronz, ale bude to moc těžké. Já jsem ale docela spokojený," tvrdí navzdory české prohře s východními sousedy Petr Slovák z Želechovic. "My Slováci musíme držet při sobě," směje se s narážkou na své příjmení. A velebí trenéra Vůjtka, díky němuž máme zastoupení ve finálové bitvě s Ruskem i my.
Velkým fandou našich ale i Slováků je teď pan Bohumil Slovák z Provodova. "Vsadím se, že těch slovenských fandů u nás najdete daleko více. Naše příjmení, které je tu hodně rozšířené, k tomu opravdu svádí," vypráví jedenaosmdesátiletý velmi čilý důchodce. Slovákům prý budou držet palce i jeho syn Milan i vnuci Milan a Pavel. Jen malý pravnuk Míša Slovák z toho prý nemá rozum, ještě nemá půl roku.
Zato další minifanda z jiného rodu provodovských Slováků, čtyřletý Patrik, si speciálně opatřil hokejku, půjčil dres a po sobotním zklamání má teď dva cíle. "Naši by mohli vyhrát bronz, Slováci zlato, to by bylo skvělé, dává najevo svůj přehled." Souhlasí s ním i dědeček Josef stejně jako tatínek Vlastimil. A podobně i sousedé Alfons Slovák senior i junior téhož zajímavého křestního jména.
Jen Eliška Slováková ze Zlína zůstává nad věcí. "Jen aby všichni Slovákové z Moravy moc neslavili, zítra se jde do práce," připomíná.
Pokud by ovšem Slováci získali zlato, dá se u našich východních sousedů o tom, že je pondělí pracovní den, docela s úspěchem pochybovat...
Komentáře