Je neděle něco před 12. hodinou, takže provoz na stezce je relativně klidný. V docela svižném tempu míjíme známý areál Pahrbek a po dalších kilometrech také první zdymadlovou komoru ve Spytihněvi a pokračujeme směr Babice. V Babicích sjíždíme z cyklostezky a středem vesnice míříme k železničnímu přejezdu na Kudlovice. Závory byly v poloze vodorovné, tak jsme upili z „camelbacků“, chvilku vydechli a po projetí vlaku zamířili do Kudlovic, které byly na dohled. Před Kudlovicemi, v levotočivé zatáčce, na nás příjemně vykukuje vinný sklípek.

Znalec místního prostředí z týmu dnešní kolotoulkařské vyjížďky komentuje, že tyto nejsou funkční a nabídl se ukázat ráj zdejších vinařů. Takže vjíždíme do Kudlovic. Po pár metrech od značky označující obec odbočujeme doprava na starou ale pěknou kostkovou úzkou uličku. Docela strmým výjezdem, asi 200m dlouhém, se takřka na samém horizontu objevila krásně udržovaná ulička s několika vinnými sklípky. Pro naší škodu v den průjezdu zavřenými. Proběhlo pár fotografií a stejným sjezdem, míříme dolů. Projedeme Kudlovice a asi 1km za vesnicí odbočujeme doleva k místní vodárně. Cesta se pěkně zvedla, ale nadšení z nových neprojetých úseků nás žene v ostřejším tempu nahoru. Za výjezd na tento horizont je nám odměnou výhled po širokém okolí, například celý hřeben Javorníků i krásy Buchlovic. Po pěkné nefrekventované asfaltové cestě stoupáme pořád výš. Po 2km končí asfalt a sjíždíme na klasickou polní cestu. Ale díky dlouhodobému suchu jsou i polní cesty tak tvrdé, že přejezd takřka nevnímáme. Na dohled nám je první les Kudlovické doliny. Vjíždíme do příjemného chládku lesa a pokračujeme po zeleném značení k rozcestí Zadní Paseky. Po žluté míříme k dalšímu rozcestí Vlčí jáma. Zde opět měníme značení na červenou směr Sklepisko – 442m. Terén je členitý chvíli do kopce a vzápětí opět z kopce. Pokračujeme na Sypčiny a tady souběžně i s modrou značkou opět šplháme na vrch Kozinec – 494m. Sjíždíme na rozcestí Pod Kozincem a po červeném značení ke skalám Komínky – 520m. Na tomto úseku je dobrý si při sjezdu dát pozor na dosti ostrou pravotočivou zatáčku při výjezdu na louku. Kdo to přežene, tak houští nechť je mu airbagem.

Z rozcestí Komínky odbočujeme doleva pořád po červené a po pěkném sjezdu přes kořeny vyjíždíme na hlavní silnici. Po necelých 3km dojíždíme na Bunč. Obsazenost stolů v restauraci je natolik silná, že po vlastním občerstvení pokračujeme dál směr rozhledna Brdo. Je to táhlé stoupání pěknou lesní cestou. Rychlost ve stoupání nám dovolila se porozhlédnout po okolí, kdy v jednom místě se po levé straně otevřel les a výhled na Buchlovský hrad nám byl odměnou. Projíždíme pod rozhlednou Brdo cca 580m stále po červeném značení směrem na kopec Vlčák – 569m. Na rozcestí odbočujeme doprava po zelené a vyloženě padáme dosti nesjízdným terénem dolů. Místy bylo i bahno, takže pruh na zádech prozradil, kdo jakou stabilitu na kole má, když se projíždělo mezi dvěma loužemi. Po již zmiňovaném strmém sjezdu vjíždíme na asfaltovou silnici, která mírně kopíruje vrstevnici ze severní strany rozhledny Brdo. Dojíždíme na rozcestí Roštínské polesí. Pokračujeme pořád po zeleném značení. Asi po 100m od rozcestí je neznačená cesta doleva. Mizíme opět v útrobách lesa. Opět rychlý sjezd po docela technickém terénu. Dojíždíme k Roštínské kapli. Odtud je již sice strmé stoupání, ale zato vytoužený nejzazší bod této vyjížďky a to areál „Kamínky“. V areálu nacházíme restauraci ve stylu western. Tady myslí i na fanoušky fotbalu a tenisu. Vybíráme z široké nabídky grilovaných pokrmů a na doplnění vitamínu „B“  také došlo. Po hodinové zastávce nasedáme na kola a po cyklostezce č.5018 se vracíme na Bunč, ale z opačné severní strany. Tento úsek je velmi příjemný i s přihlédnutím na občerstvovací zastávku. Zhruba po 6km jsme opět na rozcestí Bunč. Pokračujeme stejným směrem jako jsme přijeli po červené značce, až na Komínské skály. Tentokráte volíme zelené značení úseku. Je to opět dosti technicky náročný sjezd směr Kudlovská dolina. Upozorňuji na posledních cca 100m sjezdu. Zamáčklé brzdy a sjíždí se „smykem“ zadního kola. Najíždíme na asfaltovou cestu  s mírným sklonem – pro nás příjemným a dolů míříme do Kudlovic. Cesta se pěkně klikatí v chladu lesa, takže je i čas na prohození pár slov bez strachu nějaké překážky. Projetím části s názvem Dolina se dostáváme do nám již z rána známých Kudlovic. Projíždíme obec tentokráte již bez zastávky ve vinařské uličce a záhy se ocitneme v Babicích na cyklostezce. Jsou čtyři hodiny odpoledne, tak hustota provozu na stezce je o poznání větší než v poledne. Míjíme zdymadlo ve Spytihněvi a míříme k areálu Pahrbek a dále do Napajedel. V Napajedlech na ulici Palackého si dopřáváme velkou zmrzlinu a malý zasloužený relax. Z Napajedel do Zlína na Jižní Svahy jsme jeli po stejném úseku jako ráno jen s tím rozdílem, že ráno nám foukalo do zad. Poslední otočka pedály a sesedáme z kola. Pohled na tachometr nás ujišťuje, že příjemné vrnění ve stehnech má vysvětlení, kterým je ujetých 101km. Vše proběhlo bez problémů a tak jsme mohli doplnit těžce vypocené tekutiny.

Tak někdy třeba i s vámi kolotoulkař Kamil.

Mapa

Fotogalerie