Startovní místo bylo v Přerově u tenisových kurtů, kde se napojujeme na již zmiňovanou cyklostezku Bečva č. 6037. Bylo relativně teplo, tak jsme vyjeli v krátkých rukávech i nohavicích. Vítr v zádech byl předpokladem dobrého rychlostního průměru aspoň tedy jedním směrem. Z přerovského useku cyklostezky jsme vyjeli velmi pohodlně. Předpověď  byla pro venkovní radovánky špatná, tak bruslaři a víkendový cyklisté nepřekáželi na stezce. Předjeli jsme jen pár skupinek odvážlivců jako my a prakticky v úrovni Kozlovic jsme mohli šlapat bez rizika, že se v některé zatáčce vyřítí bruslař v nekoordinovaném pohybu.

Vody v Bečvě, tak jako i v ostatních řekách, je méně, než je zvykem. Většinou se po hladině splavují skupinky vodáků, ale tentokrát jsme nepotkali ani jednu. Povrch cyklostezky je asfaltový, takže jízda je opravdu pohodlná. Dojíždíme do Grymova.

Zde si podnikavý zahrádkář otevřel občerstvení a pokaždé, kdy tudy projíždíme, má otevřeno a hlavně plno. My jedeme dál. Přijíždíme k prvnímu mostu od Přerova přes Bečvu. Jsme zvyklí jej podjíždět, ale dotace EU došly i zde, tak je most v opravě. Od grymovského mostu pohlížíme na nedalekou třešeň, zda by se již nedalo ochutnat jejich plodů. Musíme ještě ze dva týdny posečkat. Po pár kilometrech v dáli na kopci se tyčí hrad Helfštýn. Mimo jiné je na hradě Helfštýn cíl známého cyklistického „Šela marathonu“. Ale toho se účastníci dnešní vyjížďky bát nemusí. Maratón určitě nejedeme. Blížíme se k obci Oldřichov. Zde na necelé 2km opouštíme asfalt a najíždíme na polní pěšinu vedoucí kolem Bečvy. Je sucho, tak chvost pelotonu je v oblaku prachu. Vjíždíme na cestu u dalšího mostu vedoucího přes Bečvu u obce Osek nad Bečvou. Stezka vede po levé straně břehu, ale my zůstáváme na pravém břehu a po polní cestě ukrajujeme další rovinaté kilometry. Projíždíme kolem malé vodní elektrárny a již vidíme Osecký jez. Ten většinou již z dálky burácí padající vodou, dnes je ale poklidný. I kameny, které nebývají vidět, se slunily. Prohodíme několik slov s dělníky dokončující nový úsek od Oseckého jezu k Lipnickému mostu. Bylo nám doporučeno, že ještě tentokrát musíme volit objížďku přes Nové Dvory, ale nazpět si údajně úsek nové stezky můžeme vychutnat naplno. Projíždíme tedy na doporučení po silnici Nové Dvory a míříme do Týna nad Bečvou. Před Týnem vidíme již zřetelně tyčící se hrad Helfštýn. Za zmínku stojí i zajímavá informace, že zde v roce 1854 přebýval v jednom domku skladatel Bedřich Smetana. Tak projíždíme tedy múzou opředený Týn pod hradem Helfštýn a míříme směr Teplice nad Bečvou. Zde je opět volba povrchu. Dá se volit pohodlný asfalt nebo polní cesta. Volíme polní cestu pro atraktivnější zážitek. Stezka se různě proplétá kolem chatové zástavby, rybníku porostlého lekníny a různých pěkně zapadajících do terénu odpočívadel pro účastníky cyklostezky. Dojíždíme k dalšímu mostu – lávce Rybáře. Přejíždíme lávku a míříme k vesnici Drahotuše. Protínáme kruhový objezd napříč a jsme v Drahotuších.

Z obce směřujeme do další vesnice Klokočí. V obci Klokočí je prakticky jediný kopec dnešního kolotoulkaření. Po vyšlápnutí směr Hrabůvka přejíždíme dálnici vedoucí na Ostravu. Projíždíme Hrabůvkou po hlavní silnici z mírného kopečku. Na konci odbočujeme doleva již směr Kunzov. Opět cestu lemuje chatová zástavba. No a v pravotočivé zatáčce se otevře menší louka, na které je cíl dnešní trasy – hrad Kunzov. Je tak malý, že si připadáte jako v Disneylandu, ale je skutečný a kamenný. Údajně je to zmenšenina hradu, který se nachází v Rakousku, ale pravdou asi bude teze, že jde o výletní sídlo rodiny Kunzů, které bylo postaveno na začátku 20. století. Nad hradem je pěkná hospůdka s venkovním posezením, a tak s chutí zabíráme místo. Holba „ryzí pivo z hor“ ještě více umocňuje hradní atmosféru. Nasedáme opět na kola s letmým pohledem na tachometr, který ukazuje 34km. Cestu zpět volíme stejným směrem. K našemu překvapení, když jsme vyjeli na otevřený úsek Moravské brány, bylo příjemné zjištění, že i vítr lehce zvolnil. Nový úsek cyklostezky z Lipníku k Oseckému jezu jsme si také vyzkoušeli a dobré. No a ještě jednu zastávku jsme cestou na zpět udělali a to za Oldřichovem. Zde jsme sjeli z cyklostezky k Bečvě na opravdu pěknou oblázkovou pláž. Najít tuto pláž je tak složité, že pokud se sem vydáte a najdete ji, tak zde budete zaručeně sami.

Tak jsme opět v Přerově. Pozvání jednoho z účastníků kolotoulkaření znělo velmi lákavě, a to na zahradě si něco dobrého ugrilovat. Nabídka byla jednohlasně přijata. U ohně se potom různě mluvilo o již projetých a do budoucna plánovaných kolotoulkách.

Tak někdy třeba i s vámi kolotoulkař Kamil.

Mapa

Fotogalerie