Tradiční start v 10 hod. na Kocandě. Začali jsme sjezdem na stezku k Vršavě. Byl to na dlouhou dobu první a poslední sjezd „před vysokohorským šplhem“. Nastoupáno jsme tentokráte měli 1636 m. Prokličkovali jsme Zlín a mířili nad Lesním gymnáziem na Kudlov. Na konci Kudlova se k nám připojil náš navigátor s novou navigací. Pokračujeme po silnici na Pindulu. Zde odbočujeme doleva, ale pořád se držíme asfaltu. Příjemný chlad linoucí se z lesa nás doprovázel celý hřeben. No ještě, že tak. Vyjíždíme další kopec Klencov 536 m a pokračujeme po modré č.5069. Přejíždíme louku a mizíme v lese.

Po vydatných deštích je cesta docela promáčená. První bahno a umytá kola jsou k nepoznání. Sjíždíme lesem na konci Provodova směr Želechovice. U kříže odbočujeme opět do strmého stoupání směr Slavický kopec 621 m. Hloubka brázdy po lesním traktoru je tak hluboká, že jsme pod úrovní terénu. Blato je řidší a řidší zadní kolo prokluzuje a je to tady, sesedáme a tlačíme. Popojdeme asi 100 m a další zkouška odolnosti a vytrvalosti. Převod 1:1, ale jedeme. Zdoláváme již zminěný Slavický kopec. Další pěkný sjezd cca 2 Km lesem, až k hlavní cestě na Luhačovice. Podjíždíme závoru a opět následuje stoupání. Přijíždíme k Slepenému sedlu a tady odbočujeme doprava k Spletenému vrchu 565 m.

Před protnutím vrcholu jsme si trochu užili vodní a bahenní lázně. Jeden člen ze skupiny byl docela zodpovědný a pojal koupání tak jak se má. Naštěstí nová navigace je i vodotěsná tak škoda nevznikla žádná. Já se také lehce osvěžil. Pokračujeme na rozhlednu Doubrava 676 m. Modré značení nám těsně před dojezdem k rozhledně ukázalo směr který se nám nelíbil. Opět bychom museli z kola tak jsme odbočili doprava a rozhlednu objeli. No moc jsme si to neulehčili. Z lesa jsme doslova „vypadli“ na silnici těsně nad Loučkou a museli známý kopec „Barák“ šlapat, až k rozcestí pod rozhlednou. Na rozcestí zjišťujeme kolik nám ještě na Čertovy kameny zbývá. Bylo to 18.5 Km.

Opět podjíždíme závoru a mizíme v lese. Terén je prakticky nezměněn. Bahna bylo pořád hodně jen přibylo více stoupání. Dojíždíme do Sedla pod Klíšťovém. Malá porada rozhodla o dalším směru naší trasy. Kontrola Camelbaků, jak se nazývá rezervoár na vodu (3 l) odhalila nemilou skutečnost. Jsme bez vody. To by v počasí, jaké panovalo nebylo zrovna rozumné pokračovat bez doplnění dále k našemu cíly „Čertovy skály“. Tachometr ukazoval cca 38 Km a teplota ve zdánlivém chladu lesa 28 C . Takže nejbližším sjezdem dolů ke zdroji vody. Sjezd to byl hodně zajímavý. Úzké koryto bahnem a kameny protkané. Jinak se snad tento úsek ani nazvat nedá, nás dovedlo, až do Bratřejova. Dojíždíme na hlavní silnici a odbočujeme doleva. Hned vedle cesty ve vísce Za Hájem je sympatická hospůdka tak jí bereme útokem. Doplňujeme rezervoáry, nějaké ty „B“ vitamíny a již se vracíme do Zlína. Výčet projetých obcí cestou zpět. Lhotsko, Vizovice, Zádveřice, Lípa, Želechovice a Zlín. Čekala nás ještě ne moc oblíbená činnost. Myčka na Vršavě kde jsme opatrně ostříkali kola. No a již jen vyšlápnout kopec na Jižní Svahy a zrekapitulovat celou dnešní vyjížďku.

Čertovy skály pokoříme příště s větší zásobou vody.

Tak třeba někdy i s vámi kolotoulkař Kamil

Fotogalerie