Je pondělí dopoledne. Předpověď hlásí déšť, ale zatím je docela obstojně. Vyjíždím z centra Zlína a nejkratším směrem mířím na stezku k Dřevnici. Notoricky známý úsek vedoucí přes Padělky k tenisovému areálu nemá cenu nějak zvlášť popisovat. Jen tolik, že v pondělí jsem na tomto úseku prakticky sám.
Dále kolem golfového areálu ke křižovatce směr Kostelec – Fryšták. Já volím směr Fryšták po hlavní cestě (nic moc v tom pondělním provozu). Obdivuji „silničáře“, že to kličkování a dýchání výfukových exhalací vydrží. Za přehradou odbočuji k rybářské chatě a již bez aut. Po nedělním dešti se sem tam objevila nějaká vodní překážka, ale pro zpestření jízdy dobré.
Přejíždím přes most rozdělující přehradu. Za mostem doprava a již mířím k modré značce. Po modré až na Vylantu a dále po cykloznačce na začátek Fryštáku od Holešova. Odbočuji na Lukoveček. Projedu obcí a po červené známém to stoupání po lesní cestě k rozcestí U Dubu. Odtud po asfaltu sjezd do Rusavy. V pondělním klidu projíždím Rusavu směr Držková. Na horizontu ale odbočuji doprava. Opět se šplhám do kopce k rozcestí Pod Oklukem. Zde opět červená značka vede můj směr. Je to pěkný středně náročný terén klidnou krajinou bez civilizace.
- Start: Zlín centrum
- Cíl: Rusava
- Délka trasy: 44 km
- Převýšení: 500 m
- Obtížnost: středně těžká
- Značení: trasa vede po značených cestách, turistických značkách, ale i krátkými neznačenými úseky
- Charakter trasy: asfaltový a šotolinový povrch
Další rozcestí Nad Ráztokou. Kdo by potřeboval doplnit vodu je zde možnost z lesní studánky. Pokračuji mírným stoupáním listnatým lesem. Dojíždím k dalšímu rozcestí Lukovské polesí. Odtud trochu svižněji směrem dolů vede lesní pěšina, místy s nástrahami kořenů a vymletých koryt vodou. Přijíždím na asfaltovou cestu s modrým značením. Doprava bych se dostal k rozcestí Pod Ondřejovskem, ale já volím sjezd dolů. Doporučuji být ve střehu, protože dosáhnout 60-ti km rychlosti není nic těžkého. Složitější by bylo na vlhkém listí zastavit v případě nějaké potřeby. A navíc, na konci lesa je závora, ale pro tentokráte otevřená.
Projíždím chatovou zástavbou. Pořád je to mírně z kopce, tak je čas pozorovat honící se mraky nad Zlínem. Projíždím kolem obce Vítová a následně do Fryštáku. Odtud zpět k Vylantě. Jsem opět u přehrady Fryšták. Nedá mi se nepustit pro mne do ještě neprojetého pravého břehu přehrady. Začíná u mostu rozdělujícího přehradu na dvě části a hned ostřejším výjezdem. Je určen nejspíš jen pro rybáře. Docela náročnější technický terén. Kořeny, kameny a zatáčky hned za stromy vyžadují plné soustředění, jinak sráz po levé straně končící ve vodě, by nebyl dobrou volbou pro případný pád. Jsou zde i dřevěné mostky přes mokřiny. Až se nechce věřit, že taková stezka vede kousek od Zlína. Na Rychlebech by se neměli za co stydět.
Nakonec mě pěšina dovedla až k nově zrekonstruované hrázi přehrady Fryšták. Odtud již po hlavní cestě až ke stezce na Vršavu. Rekapitulace vyjížďky je následná: „Kdo má zbytečné 2hod 15min tak vřele trasu doporučuji!!“
Tak třeba někdy i s vámi kolotoulkař Kamil.
Komentáře