Po asfaltové cestě jsme se přiblížili k Bunči. Dá se říci, že toho dne to byl takřka poslední kopec na vyšlapání. Čekal nás 9-ti km příjemný sjezd až do Velehradu. Cestou jsme projeli kolem kempu z části obsazeného, což nás potěšilo, protože kouzlo stylu trávení dovolené se opět vrací. Projíždíme obcí Salaš – dolní a za obcí se opět napojujeme opět na cyklostezku. Jak jsem již zmiňoval, tento úsek byl naším směrem z kopce, tak jsme bez potu v tváři dojeli do Velehradu.

Zastavujeme u moc pěkného altánku, kde proběhlo několik hromadných fotek. Sundáváme dlouhé rukávy, protože teplota se začínala šplhat k typickým 30 stupňů obvyklých v těchto dnech. Pokračujeme kolem dvou rybníků mezi Velehradem a obcí Modrá. Zde je Archeoskanzen Modrá, my jen projíždíme a pokračujeme do Starého Města.

Projetím Starého Města se dostáváme na známý to úsek podél Baťova kanálu. Je pravdou, že zde žádný kopec nepotkáme, ale protivítr nám ho dostatečně vynahradil. Potkáváme několik projíždějících lodí, cyklistů jen pomálu. Pro krácení nekonečné rovinky se pouštíme do zdravení pasažérů na lodi a používáme známé fráze „kam jedete“ a hlavně vodácké ahóóój !!!. Jeden pasažér nás docela pobavil svou odpovědí, když nám oznámil, že až do Londýna na olympiádu a že je místa na lodi dost ať se přidáme. Nabídka to nebyla vůbec špatná, nicméně my pokračovali v plném počtu dál naším směrem. V jedné zatáčce se nám v dáli objevil náš bod, kde se máme setkat s naším doprovodným veteránem.

Byl to přístav v Babicích. Dojíždíme v různých časech k přístavu, protože protivítr naši skupinu trochu roztahal po trase. Ochotu personálu místního bufetu jsme přisoudili tomu, že bude pramenit asi z pracovní neděle. Po konzumaci nás opouští jeden člen skupiny a i s veteránem odjíždí směr Olomouc. My, zbylé zdravé jádro, jsme si vytýčili další bod pro zastavení, kterým byla opravdu dobrá zmrzlina v Napajedlích. Zde jsme pracovní neděli nepocítili. Pokračujeme dále kolem Moravy do Otrokovic. Nutno dodat, že poslední rovinka před Otrokovicemi byla obzvláště proti větru.

Držíme se značky, která nás vede středem Otrokovic k Dřevnici. Zde míjíme poklidnou zahrádkářskou kolonii v nedělním odpoledni a míříme do Tečovic. Na hřišti v Tečovicích uděláme při nealko nápojích rekapitulaci i s rozlučkou dvoudenního kolotoulkování. Někteří míří na Maják kolem Hradu v Malenovicích a další ke Zlínu. Celkem jsme ujeli za dva dny 101km, což pro některé byl slušný výsledek. Akce se všem líbila a až na pár otlačených zadků a jeden pád do měkkého, jak říkal aktér pádu, proběhlo vše v pořádku.

Tak třeba někdy i s vámi, kolotoulkař Kamil !!

Tímto si vás dovoluji pozvat na 2. ročník Tour de Kamil-n-ka !!

Mapa

Fotogalerie