Pro bruslaře možná dobrá zpráva, pro běžce již tak příjemná není. Takže klasická trasa po modrém značení až k rozcestí Pod Rozhlednou, odtud po žluté k rozcestí bez značení. Zde odbočuji doprava kousek do kopce a následně přichází příjemný sjezd až k přehradě Fryšták. Pokračuji na Vylantu, Lukovské a na začátek Fryštáku z holešovské strany. Odtud do Lukovečku a již začíná příjemné stoupání po lesní cestě k rozcestí U Dubu. Následuje sjezd do Rusavy. Najíždím na hlavní cestu směr Brusné. Projíždím kolem kempu, který je docela obsazen podobně jako pod Bunčem na minulé vyjížďce.
- Start: Zlín, Kocanda
- Cíl: Tesák
- Délka trasy: 52 km
- Převýšení: 800 m
- Obtížnost: středně těžká
- Značení: trasa vede po značených cestách, turistických značkách, ale i krátkými neznačenými úseky
- Charakter trasy: asfaltový a šotolinový povrch
Projíždím, kolem již plnícím se lidmi, venkovním bazénem a pokračuji dál Rusavou. U rozcestí Rusava „Čecher“ odbočuji doprava. Zjišťuji, že „ionťák“ v podobě zlatavého moku si musím dát až na Tesáku, protože místní hospůdka otevírá od 11hod. Nezbývá nic než nasát vodu z camelbacku a za budovou základní školy odbočit doleva po žluté, kde na odvážné čeká skoro 3km dlouhé stoupání. Dnešní kombinace pražícího slunce a přítomnost otravného lučního hmyzu zpříjemnila tento úsek na výbornou. Míjím rozcestník Grapy a pokračuji v mírném stoupání. Na rozcestí Bukovina odbočuji doprava a již po lesní pěšině se blížím ke Skalnému.
Ze Skalného, lehce technickým sjezdem, na Klapinov a přes louku k Holému vrchu. Z Holého vrchu k rozcestí U Tří Kamenů. Zde se dá pokračovat na Troják anebo odbočením doleva na Tesák. Můj směr byl Tesák. Potkávám skupinky malých skautů zkoumajících zdejší terén a okolí – jak faunu a flóru, jak se na mladé nadšence patří. Na sjezdovce, přes kterou vede pěšina, se pokaždé zastavím a pohledem na Hostýn se ujišťuji, že i tentokráte bude počasí beze srážek. Blížím se k dalšímu rozcestí Pod Kyčerou a pokračuji rovně za nosem na parkoviště na Tesáku.
Mířím k místnímu bufetu vedle hlavní budovy a hledám místo pod deštníkem. Tady smočím rty pěnivým mokem a během půl hodinky co tak činím prakticky veškeré oblečení uschnulo, takže lze soudit, že teplo toho dne určitě bylo velké. Nasedám na kolo a mířím ke Zlínu. Usek až k Holému vrchu je stejný jen opačným směrem. Z Holého vrchu je pěkný sjezd, ale musí se dát pozor na kameny schované pod listím, jinak je to příjemný úsek. Dojíždím na spojovací cestu mezi Držkovou a Rusavou. Kousek sdílím směr Rusava a cca po 300m odbočuji doleva k vrcholu Pod Oklukem. Odtud po asfaltové cestě údolím dolů kolem potoku Kameňák až ke skautskému táboru. Kolem tábořiště krátkým stoupáním k lavečce po levé straně kde je povinnost se zastavit a podívat se do údolí směrem na Držkovou. Jeden známý, se kterým jsem se na tomto místě kdysi zastavil a ukázal mu zmiňovaný pohled prohlásil, že je to jako ve Švýcarsku a jen ta fialová kráva chybí. Následuje další sjezd k pile v Lukově, kde na hlavní odbočuji doleva. U obecního domu odbočuji doprava a po červené značce mířím do Štípy. Štípou po hlavní cestě do Kostelce, kde se napojuji na cyklostezku. Cyklostezku opouštím pod psím útulkem a odtud lesem nahoru na Kocandu. Co dodat, vyjížďka se opět vydařila.
Tak třeba někdy i s vámi, kolotoulkař Kamil.
Mapa
Fotogalerie