Vyjel jsem ze Zlína těsně před 10hod. Jelikož jsem věděl, že terénu toho dne moc nebude, zvolil jsem aspoň kousek trasy po lesní cestě na Kocandě. Ona to také již není lesní cesta vzhledem k vyasfaltování takřka celé trasy až k Fryštácké přehradě. Dále již po hlavní cestě přes Fryšták, Lukov, Držkovou až na křižovatku pod Trojákem. Na křižovatce odbočuji doprava a čeká mě několika kilometrový sjezd Ratiboří. Zde volím i první zastávku na občerstvení. Projetím Ratiboře se dostávám k Vsetínské Bečvě odkud pokračuji směrem na Valašské Meziříčí. Stezka je místy ještě nedokončená, tak si můžu zavzpomínat na doby, kdy žádné stezky nebyly a vyšlapaná pěšina byla jediná volba. Po pár kilometrech najíždím již na asfaltový povrch, který již neopustím. Pokračuji dál po stezce mezi poli a cesta, vzhledem ke spádu Bečvy, příjemně ubíhá.
- Start: Zlín - Kocanda
- Cíl: Soláň
- Délka trasy: 160 km
- Převýšení: 1933 m
- Obtížnost: středně těžká
- Značení: trasa vede po značených cestách, turistických značkách, ale i krátkými neznačenými úseky
- Charakter trasy: asfaltový povrch
Jen volba kola MTB není zrovna ideální. Silniční kolo by zřejmě bylo na místě. U obce Jarcová se tok řeky rozdvojil. Já jsem se vydal po levém rameni, který se nazývá Masarykova stezka. Zde byl typ kola MTB na místě. Dojíždím do Valašského Meziříčí, kterým projíždím vcelku bez problémů co se značení týče. Za městem směrem na Rožnov je opravdu stezka pohodová pro všechny druhy kolečkových sportů. Stoupám již podél koryta Rožnovské Bečvy. Protíná obce Hrachovec, Zašová, Zubří a Rožnov pod Radhoštěm. Rožnovem stezka vede podél skanzenu a vyústí u kempu za městem. Opět příjemné zjištění, že kemp je docela naplněn. Pokračuji dál po stezce Dolní a Prostřední Bečvou. Míjím golfový areál těsně před Horní Bečvou. Za golfovým areálem cca 6km jsem vedle cyklostezky narazil na nové zařízení z větší míry zařízené právě pro nás cyklisty. Nedalo mi a již podle názvu souvisejícího s cyklistikou jsem musel zastavit.
Ochotný manager pan Lukáš Hapal mě provedl novým areálem a byl jsem příjemně překvapen co vše pro příjezd cyklistů tento rezort připravil. Po menším občerstvení jsem pokračoval dál. Směr byl určen přejezdem Soláně do Velkých Karlovic. Před překonáním vrcholu Soláně mě potkal defekt v takřka předposlední zatáčce. Příjemným sjezdem jsem se přesunul do Velkých Karlovic, kde jsem se opět napojil na cyklostezku. Čekalo mě projetí Karolínky, kde je vybudovaný příjemný areál pro okoupání a skoky na lyžích, vodní areál zvaný Balaton. Stezka vede podél Bečvy a takřka do Vsetína je z mírného kopce. V obci Janová jsem zvolil poslední občerstvovací zastávku.
Tachometr ukazoval kolem 120km, tak přišla vhod i nějaká sladkost. Z Janové mě čekal poslední zhruba 3km úsek do Vsetína po cyklostezce. Prokličkoval jsem Vsetínem a najel na hlavní směr Zlín. Tento úsek, vedoucí obcí Rokytnice do Lhoty u Vsetína, není pro cyklisty zrovna ideální trasou. Naštěstí úsek není dlouhý. Z Lhoty u Vsetína jsem se dostal do Liptálu k předposlednímu stoupání toho dne. Stoupání naštěstí není dlouhé. Po dosažení vrcholu „Hranica sedlo" mě čekal delší sjezd Všeminou, Neubuzí až do Slušovic. Ze Slušovic po takřka dálnici jsem se přesunul do Lípy. Za Lípou jsem odbočil doprava a těsně před stoupáním do kopce na Klečůvku vede polní cesta.
Tato cesta končí u fotbalového areálu v Lůžkovicích. Lůžkovicemi vede stezka podél Dřevnice, částečně po asfaltu a částečně polní pěšinou, až do Příluk. Z Příluk po stezce na Vršavu k benzinové stanici. Tachometr ukazoval 156km. Poslední občerstvení z vlastních zásob před výjezdem na Jižní Svahy přišlo vhod. Projel jsem kolem psího útulku a pokořil poslední kopec. Na Jižních Svazích tachometr ukazoval zmiňovaných 160km.
Nemám co bych dodal jen to, že porce kilometrů byla tak akorát. Cestou jsem měl jednu krizi po stém kilometru, ale nabyla to fyzická, ale spíše psychická záležitost. Tak třeba někdy i s vámi na pokoření 160km, kolotoulkař Kamil.
Komentáře