Na nevelké zahrádce v jednom ze skromných Baťových domků v nejmenované zlínské čtvrti (to kvůli překotnému očekávanému zájmu závistivců neuvádíme) se mu ted podařilo jako vůbec prvnímu v historii vypěstovat hruškojabka,

"Ve sklepě mám takovou mičurinskou experimentální dílnu, důmyslným složitým křížením se mi podařilo vypěstovat z odnoží stromek, který listy spíše připomíná jabloň, vzrůstem zase hrušku a plody jsou hruškojabka," chlubí se Heč raritními výpěstky, které teď poputují do Spojených států amerických, konkrétně do Miami na Floridě, kde musí novému druhu ovoce požehnat vědecká organizace WFVA (World Fruit and Vegetable Association).

"Heč a pěstitel a geniální k tomu, neuvěřitelné," diví se světovému věhlasu kyjovského rodáka Heče Zdeněk Melounek, jeho gymnaziální profesor biologie z Valašských Klobouk. "O biologii,  botaniku a přírodovědu měl malý zájem, spíše ho zajímala nauka o ženském těle," vybavuje si stařičký pedagog tehdejší Hečův přístup. "Nebojím se říci," rozohnil se profesor, který Heče údajně marně lákal do kroužku Mičurinovi pionýři, "že Robert nerozeznal hrušky od jablek a teď tohle," kroutí hlavou s šedinami vysloužilý pedagog.

Za dvacet let se ale časy změnily. Další trumfy má údajně Heč ještě v kapse. Při svém působení v Turecku, kde, jak se málo ví, hrál v mladém věku v dresu instabulského kultovního Fenerbahce, a nebýt zranění kotníku, mohli jsme mít fotbalistu kalibru Baroše, například ukořistil sazenice tamních specialit a tak mu letos poprvé na dvoře vyrašil žíhaný meloun křížený s olivami, stejně jako takzvané Hubertovy papričky, tedy plody, které jsou jakousi trojkombinací papriky, okurky a banánu, což je ostatně k vidění i na fotografiích, které se nám podařilo jako jediným pěstiteli uzmout ještě dříve, než je chtěl prezentovat na veřejnosti.

"Pokud by se jeho hruškojabka i další kříženci dokázaly prosadit a pěstovat ve velkém, je Heč jasným kandidátem na Nobelovu cenu za biologii," říká prof. RNDr. Jakub Cabejšek, DrSc. honoris causa z České akademie věd.

Heč by se tak po Jaroslavu Heyrovském a Jaroslavu Seifertovi stal teprve třetím Čechem, jemuž by se světové pocty dostalo.

O autorovi

Jana Pravdová

Mystifikátorka tělem i duší, které není žádná pravda svatá.