Nikdy ve stáncích ani tahle žena na svém místě nepamatuje podobnou situaci. V populárním "domečku" na tržišti ve Zlíně Pod kaštany se schází společnost, která by sice asi nenazdobila vídeňský Ples v Opeře, ale na druhou stranu je tu klid, teplo a docela pohoda. Někdo se zastaví jen tak na dvě deci, určitě ale už ne na panáka. Jiní tu tráví třeba půl dne.

"Tohle mne docela mrzí, strach jsem tu nikdy neměl, panáka jsem si dal takříkajíc v letu, třeba cestou na autobus," říká muž, který se své minidávky potěšení dnes dožadoval naprosto marně.

"Musela bych být blázen vystavit sebe i majitele do složité situace, tvrdé prostě až do odvolání nenalévám," říká paní Zdena rezolutně.

Ale tlaku čelit musí. "To víte, že bych si dal, jsem na svoji dávku prostě zvyklý, vypadá to ale, že tady nedostanu nic, asi budu muset do obchodu pro celou láhev, ale to zase nepotřebuju a navíc je drahá. K tomu je venku mokro a tady pěkně sucho," rozjímá nad zákazem zhruba pětatřicetiletý maník, který nevypadá nijak zle.

"Já s tím problém nemám ani v nejmenším, prostě přecházím na víno, to se nedá nic dělat," říká další z klientů paní Zdeny.

"Samozřejmě, tenhle přístup vítám, prostě u mne panáka nedostanou, to si můžou být jistí," říká při loučení paní Zdena.

Reportérovi Zlin.cz se ještě při odchodu dostává z úst jednoho z přítomných rady, aby se polepšil. Paradoxně nařízení ministra Hegera může pánům z osazenstva také přispět k polepšení. Přinejmenším jejich těžce zkoušených ledvin, jater i slinivek...

Anketa