Na začátku dobrá zpráva pro motorizované - mají tu příjemné, klidné parkoviště. A pak také pro vozíčkáře. Dostat se sem, pojíst a navštívit třeba toaletu není vůbec žádný problém i pro lidi s handicapem.

Tím naším byl snad jedině hlad, lépe řečeno chuť na dobrý oběd. A tohoto problému vás v čase kolem půl dvanácté, kdy už se podávají vždy a všude oblíbená meníčka, zbaví naprosto v pohodě, rychle a příjemně. A to i přesto, že se sem poněkud netradičně na oběd vydali školáci včetně paní učitelek. Že by se na výlety začínalo nově jezdit na podzim?

Denní menu nabízí dvě polévky a čtyři jídla za velmi přijatelných 66 korun, o 33 korun je pak dražší pokrm sytější, v našem případě kuřecí kapsa plněná šunkou a sýrem zabalená ve slanině s opékaným bramborem a zeleninovou přízdobou. My se ovšem tentokrát striktně přidržíme meníček. Třebaže nabídka dalších jídel včetně slovenských specialit je opravdu vynikající.

Chutíkovo hodnocení vychází na 3,5 hvězdičky.

• velmi příjemný interiér
• profesionální obsluha
• možnost pohodlného parkování
• kvalitní zázemí pro handicapované
• nízké ceny menu
• bohatý jídelníček včetně pizz
• poměrně fádní chuť meníčkových jídel
• dokonalý desert

Nuže: jedna polévka frankfurtská, jednou vývar s nudlemi. Jídelníček jej blíže nespecifikuje, náš odhad zní, že jde o kuřecí. Kromě nudlí i troška masa. Ani v jednom případě gurmán nezajásá, porce jsou menší, což je při meníčkové stravě zcela v pořádku. Frankfurtská polévka není ošizena, částečně se ovšem, slečno servírko, ocitla na misce s polévkou také zvenčí. Co se množství brambor ani párku týče, námitky žádné, ale větší kuchařská péče ve smyslu zásmažky a chuťové plnosti by tedy rozhodně nezaškodila.

K pití kofola ve třídecovém provedení za patnáct, dále pak nealkoholické pivo. Hlavní jídlo. On má srbské ražniči s vařeným bramborem, tedy maso dvojího druhu s cibulí na jehle, ona kuřecí stehno s rýží a dvěma kousky okurky. Pokud byl pan kuchař někdy v Srbsku a viděl třeba v akci tamní divoké, basketbalové fanoušky, pak dá za pravdu, že až mléčně jemná chuť se k názvu pokrmu moc nehlásí. Spíše to tentokrát vypadalo, jako by Chutík byl na dietě a musel se dočasně spokojit s pokrmem takříkajíc kořeníprostým.

Zajímavá pak byla shoda v tomto směru také s tím, co ochutnala Chutíkova známá. Poctivé kuřecí stehno, rýže, docela dobrá štáva. Ale království chutí se také nekonalo. Jako by platilo, že je všední den... však také byl. Prostě troška kuchařské fantazie by nemohla škodit ani v tomto případě.

Káva velmi dobrá, vídeňská i presso. A zlatý, co zlatý, diamantový hřeb přišel úplně nečekaně! Za 51 korunu. Banán v čokoladě se zmrzlinou a šlehačkou. Příjemná servírka přinesla při vědomí velikosti porce dvě dlouhé lžičky. A následovaly adektávně dlouhé, příjemné, sladké chvíle. Porce opravdu úžasná, čokoláda úplně skvělá, lad chutí velí Kanadu za tenhle počin moc a moc pochválit. Skvělá chuť zůstává na jazyku ještě teď.

Fotogalerie

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.