Jen s tou vyhlídkou na město to bylo v mírném podzimním oparu poněkud problematičtější, ale z toho se vinit místní určitě nedají. 

Příjemný, prosvětlený, optimistický interiér, prostorné parkoviště, snadný přistup v členitějším terénu, bezbariérové vymoženosti, to vše i lecos dalšího, co má nastolit spokojenost hostů, dává předpoklad také pro zajímavé kulinářské zážitky. V čase oběda polední nabídka, na každý všední den jiná, ve třech případech s polévkou těsně pod 100 korun, v jednom o 29 korun nad tuto pomyslnou hranici levnějších a dražších pokrmů. Na láci si tu nehrají, nabízejí za férové ceny férová jídla. To, že si tu řadu věcí včetně knedlíků, těstovin, dezertů či dokonce másla a chleba vyrábějí sami, není zjevně jen lacině proklamovaným lákadlem, ale pro hosty velmi příjemnou realitou.

V polední nabídce je tentokrát rukolová polévka. A to musí Chutík poučen vzdělanější polovičkou, že rukola je italská listová zelenina plná vitamínů, zkusit. K tomu hovězí závitek se špenátem a pečené brambory, bratru, tedy i sestře, za 99 korun českých.

Chutíkovo hodnocení vychází na 4 hvězdičky.

• velmi pěkný světlý interiér
• dostatečná kapacita parkoviště
• plně bezbariérová restaurace
• příjemný personál s "minihříchy" mládí
• výborná domácí kuchyně bez polotovarů
• mírně tužší hovězí maso
• kvalitní káva
• výborný dezert

Chutíková si vybírá z jídelního lístku. Nakonec jí padne do oka a posléze do žaludku kuřecí vývar s domácími nudlemi a játrovými knedlíčky - cena 39 korun a domácí ravioli plněné ricottou a pažitkou přelité smetanovou omáčkou s hříbky a rajčaty. Inu náchylnost k italské kuchyni se opět projevuje...

Tak nejdříve k rukolové polévce. Tuhle velkou neznámou už Chutík dešifroval. Výsledný dojem s opečeným chlebem překvapivě více než dobrý, chuť plná a když nezvyklá, pak také velmi dobrá. Klasický kuřecí vývar dostává od Chutíkové také poměrně slušné dobrozdání. K polévkám ale jednu noticku. Mladý personál, nevtíravý a skutečně příjemný, by klidně mohl obě polévky přinést ke společnému obědu zároveň, vývar se na stole objevil později a byl zpočátku až příliš horký.

Italia, neboli ravioli? Tak tady body plus plus. Podle Chutíkové proto, že jde o pokrm skutečně připravený ze surovin, nikoli z tuctových polotovarů. A hovězí závitky se špenátem a opečenými bramborami? Příborový nůž měl s pěkně pevným závitkem o třech dějstvích co dělat, špenát krásně barevně doplňoval porci a brambory byly připravené v kůrčičce vzorně.

Kávu tu avizují značkovou a capuccino bylo stejně jako piccolo velmi dobré a voňavé. Domácí nepečený dort se smetanou a piškoty včetně čerstvé šlehačky a borůvkové želatiny vyšel na 49 korun, a když to nikde nepovíte, na jedné porci si Chutíkovi pošmákli ve dvou. Byl opravdu výborný. Příště bude ještě lepší, když na stůl přibude ve stejný čas jako káva, ne pár minut po ní.

Kofolu hodnotit nebudeme, snad jen to, že měla správnou teplotu, s decinkou vína spokojenost stran paní u stolu.

Ještě dvě zmínky. Jako málokde mají v restauraci Vyhlídka k dokonalosti téměř spějící webové stránky a poslední věc. Právě na nich zvou na Husí hody od 9. do 18. listopadu. To bude asi hodně zajímavá gurmánská akce, Chutíkovi jsou o tom po své návštěvě pozitivně přesvědčeni.

Fotogalerie

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.