Naopak, hned při vstupu do restaurace vás příjemně pohladí hřejivé plameny ve velkém krbu. Zima zažehnána, račte se posadit. Je nedlouho po jedenácté hodině, hostů zatím pomálu, servírka napřed vyšle úsměv, pozdrav a pak přijde ke stolu. Maličkost, ale velmi příjemná. Stejně jako unikátní interiér plný valašských dobových relikvií. 

Začněme polévkou, respektive polévkami. Obě dvě  nejsou součástí meníčka, obě dvě, tedy česnekačka a dršťková výborné. První za 35, druhá za 38. Dobrá zpráva i o doplňujícím servisu. Opečený chléb k česnekačce pěkně zvlášť na misce, chléb k dršťkové čerstvý, lahodný.

Chutíkovo hodnocení vychází na 4 hvězdičky.

• velmi zajímavý interiér
• prostorné parkování
• vysoká cenová hladina denního menu
• usměvavá obsluha
• výborné polévky
• "teplo domova" z krbu
• na webu chyběla nabídka jídel
• vlídné podmínky pro zdravotně handicapované

Pohled do meníček je oproti zvyklostem poněkud netradiční. Nabídka čtyř druhů jídel a dezertu je na každém stole vyvedena na zvláštní tabulce, působí to velmi osobitě. A tak Chutík jr. vybírá. Dává si na čas, až dospěje k rizotu s vepřovou panenkou v parmazánu. Senior zabrousí do pravidelného lístku a na něm se mu k tomuto dnu vyloženě hodí halušky. Ale pozor, na rozdíl od jiných restauračních podniků převyšuje cena menu, alespoň v tomto případě, nabídku stálou. Každé menu za 139 korun bez polévky, halušky za přijatelnějších 90.

Což vybízí k porovnání připravených jídel. Porce, dlužno říci, navýsost poctivé. Halušky výborné, opečená slanina křupkavá. Pochutnání.

Rizoto je zdejší tradiční věcí, ale v netradičním pojetí. Chutě jsou sladěny do zajímavé kombinace, panenka by si podle názoru Chutíka juniora zasloužila poněkud větší péči při opražení. Což je jistě věc názoru.

Což takhle dezert? Po pořádné velkých porcích jsme na vážkách. Stačí ale objednávka kávy a doporučení usměvavé servírky je natolik sugestivní, že neodoláme, rozdělení na dva díly je pro ní samozřejmostí. Čokoláda z palačinek byla hodně voňavá. Stejně jako turecká káva. Za 373 koruny odjíždíme z Valašského šenku ve Vizovicích spokojeni a "Usměvavé" vzkazujeme, že nám zřejmě zapomněla naúčtovat právě zmíněné palačinky. Na účtence alespoň nejsou k  mání.

Při loučení se ještě ptáme, jak se budou mít při potenciální návštěvě vozíčkáři. "Skvěle," říká servírka, "máme bezbariérový přístup a moc se na ně těšíme."

Fotogalerie

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.