To si ovšem musíte z velmi jednoduchého jídelníčku vybrat stejně jako Chutík starší Tortillu Mexico, tedy velkou těstovou placku s orestovaným kuřecím masem, kukuřicí, fazolkou a to vše v pěkně kořeněném vydání. Nutno říci, že neprohloupíte. Jednoduché jídlo připraví kuchař svižně a pohledná servírka vám je položí na stůl brzy po objednávce.

Mladší z rodu Chutíkova vybírá o chviličku déle, ani on se nenačeká, tenokrát sází nikoliv na mexickou, nýbrž na českou klasiku. A ta zní smažený vepřový řízek a vařené brambory. Cena 85 korun, tortilla o deset korun dražší. K tomu ovšem nutno připočítat v ceně bezednou polévku avizovanou jako kuřecí vývar.

Chutíkovo hodnocení vychází na 2,5 hvězdičky.

• velmi jednoduchá nabídka jídel i nápojů
• skromný interiér
• kuřecí vývar spíše jen podle názvu
• příjemná obsluha
• ostrá, stylová mexická tortilla
• složitý přístup pro vozíčkáře
• rozumné ceny

Právě polévka ale rozhodně jedničku nezasluhuje, ze všeho nejvíce připomíná "sáčkovou", asi nebudeme daleko od pravdy. Polévka není ani hustá, ani příliš chutná, rozhodně nás milimetrové kousky předsušené zeleniny a tuctové těstoviny  v poměrně pěkné polévkové míse nenutí k potlesku. Chuť odpovídá vizuálnímu vjemu, kuřátko asi od tohoto pokrmu monotonní chuti i barvy nocovalo v klidu a bez jakékoliv úhony...

Soustřeďme se tedy raději na hlavní pokrmy. Směs tortilly je v poctivém těstovém, rozměrném balení, obsah poměrně hutný, kuchař nešetřil pikantním okořeněním, ale to je jaksi v zadání. Pokrm je poměrně chutný, koření ostré, výtek netřeba, jásotu rovněž ne.

Dvě stěžejní ingredience české klasiky - obalovaný řízek má kvalitu průměrnou, maso bude zřejmě z krkovičky, mírně šlachovité, zajímavé je, že přímo výborné jsou podle chuťových pohárků Chutíka juniora brambory. Obyčejné vařené brambory. To se často podceňuje, tentokrát zaslouží jejich příprava docela pochvalu.

V Renováčiu teď chtějí zřejmě trochu měnit kurs, stylizují se do Music baru a pak je jasné, že sázejí na jednoduchost jídel. Ten, kdo je ve Zlíně zvyklý chodit rychle poobědvat, se tady v prvním patře domu na jedné z hlavních zlínských tříd nezklame. Ale ani nenadchne. Pozor ovšem na polévku, tam by místní měli podstatně přidat. Vozíčkáři mají tentokrát vzhledem k umístění restaurace v patře smůlu.

Interiér je hodně jednoduchý, prostě a jednoduše řečeno, na standardní, rychlý oběd ano, na rozmanitou nabídku zdravých jídel, tak, jak to ve stejném objektu s jiným majitelem platilo v minulosti, to tedy momentálně určitě ne.

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.