To víte, že smysl má. A nalajnováno není vůbec nic, to se jen třeba v tenise mužském i ženském prostě prosazuje superkvalita. Ale jinak a z našeho pohledu, copak by někdo kdykoliv v minulosti vsadil na to, že bývalý kombiňák Jan Matura upadnuvší ve finanční nemilost ve své liberecké Dukle dokonale vyfoukne světové elitě všechny trumfy a dvakrát se v dalekém Japonsku postaví bezmála ve třiatřiceti na stupínek pro toho úplně nějlepšího? Jak je možné, že mu na špičku v minulosti chybělo nějakých pětadvacet metrů a teď vítězí? A jak je možné to, že to úplně naopak "jde" třeba parťákovi Romanu Koudelkovi?

Anebo docela jiný příběh, cyklokrosař Martin Bína kvůli vleklému zranění dva roky vůbec nezávodí a naráz se vyšplhá až k vítězství v závodě Světového poháru?

Jak jsme schopni zapomínat. A jak nás těší hledání nových idolů. O tom všem je sport. Jednou to nevyjde Sáblíkové, jindy zazáří Erbanová. Teď držíme palce třeba Tomáši Berdychovi, v singlech už tradičně náš jediný zástupce ve světové elitě na úvodním grandslamu sezóny v australském Melbourne. Mimochodem, zaslouží obdiv, už tu naši tenisovou káru táhne vysoko pěkně dlouho, tak mu v bitvě s úžasným Srbem Djokovičem v úterý držme všechny palce, co jich na rukou a nohou máme. Co kdyby to vyšlo...

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.