Bookmakeři asi zase budou považovat za favorita tým kolem legendárního Martina Straky. Což může být podle mne první předpoklad úspěchu Zlínských. S tím druhým, jímž je fakt, že z potenciálních sedmi duelů mohou mít Vlachovci čtyřikrát "výhodu" domácího prostředí, bych si už tak jistý zdaleka nebyl. Možná se to nepřiznává lehce, ale na hlasech ze všech koutů republiky něco bude. Zlín nehraje žádný kreativní hokej plný nádherných akcí, naopak sází na místy až nevzhlednou destrukci. Ale umí v pravý čas udeřit.

Zlín má mimořádně silný kolektiv semknutý z hráčů tří generací. Důležité je, že jednou to vyjde "postpětatřicátníkům" kolem Lešky a Čajánka či Hamrlíka. Jindy se prosadí střední generace Linharta, Čecha či Köhlera. A když to má být zase jinak, zaberou mladíci Zámorský, Sedláček, Holík či pro sezónu už bohužel ztracený Honejsek.

Tohle je ideální kombinace, tým PSG, to je dnes to, čemu se v nejlepším slova smyslu říká teamwork, jeden hraje za druhého, starší zvednou hlas, když je třeba.

Obě série vyhráli Zlínští 4:2, čtyři zápasy vyhráli doma, čtyři venku. Potvrzují nachlup staré pravidlo vyřazovacích bojů, vyhrát se dá venku i doma. Vždycky to chce obrovskou dávku zarputilosti, bojovnosti i chytrosti a dokonalé taktiky. Proč na tom ve finále cokoliv měnit?

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.