Chutík po čase v Kroměříži. Restaurace Vodní meloun. Kousek Irska nezaškodí

Foto: Zlin.czFoto: Zlin.cz
Foto: Zlin.cz
Kuchtík Chutík 19. 4. 2013 | Zdroj: Kuchtík Chutík

Kroměříž se už zase jarně nadechuje na nápor památek chtivých turistů. Kdoví, kolik jich sem zavítá z Irska? Tedy z Irska Severního či Irské republiky, abychom byli zeměpisně přesní. Pokud do téhle moravské turistické perly najdou Irové cestu, mohou se cítit díky Restauraci Vodní meloun na Velkém náměstí jako doma. Což ovšem neznamená, že se tu nepoměje i našinec křtěný Vltavou, Moravou, Dřevnicí či třeba Bečvou...

Lokalitu mají provozovatelé výbornou, v souboji desítek kroměřížských podniků přímo strategickou. Konkurence je tu především v historickém centru hodně ostrá. A s tímhle vchází jen mírně hladový Chutík na přátelsko-pracovní oběd. Partner znalý zdejších poměrů už stihl obsadit pozici a kyne od stolu s výhledem na samotné náměstí, radnici i štíhlé nohy studentek věku středoškolsky nevinného.

Objekt v historickém centru města samozřejmě skýtá zajímavý pohled zvenčí i v interiéru, pohled na klenutý strop nepřekvapuje, ale dodává návštěvě podniku příjemné ozvláštnění. Sedíme vlastně na malém pódiu a máme tak při pohledu mírně shora přehled, jak příjemně plno, ale přitom prostorno tu je i v čase vrcholícího poledního meníčkování.

Chutíkovo hodnocení vychází na 4 hvězdičky.

  • velmi dobré umístění podniku v centru města
  • nutnost placení parkovného
  • interiér včetně vybavení ve stylu lepšího irského pubu
  • ochotná a nápaditá obsluha
  • velmi slušné porce jídla
  • zahrádka v provozu
  • střední cenové relace

Mladá, vtipná, modrooká. Servírka je na místě za pár okamžiků. Pití malinovka za 15, nealko pivo za 30. A pak už nabídka jídla. Polévka bezedná z velké mísy, jde o to jaká? Tentokrát k meníčkovému jídlu zelňačka. Jaká náhoda, pár desítek hodin předtím ji připravila v domácím provedení opravdu excelentně paní Chutíková. Tahle není zdaleka tak hustá, chuťově i vizuálně je ale dobrá. Shoduje se na tom Chutík i jeho spolustolovník.

Než nám přinesou další chod, prohlídka specialit. Odívají se do irského hávu už v nápaditých názvech, ceny kolem 140 až 200 korun.

My ale zůstáváme "na zemi" stejně jako většina obědvajících. Menu vyjde na 89 a 79 korun. Tak tedy partner u stolu: vepřová panenka v rokforové omačce a bylinkový brambor. Chutík: kuřecí stehno na guinnesu (zase kousek Irska) a medu a šťouchané brambory. Dlužno říci, že obojí je chuti pochvalné, kuře, které poskytlo své stehno, muselo nedávno v hejnu patřit k největším... Obojí pokrmy jsou připraveny kvalitně, chutě sladěné, kuřecí maso, častý problém podobných meníčkových rychloobědů, výborné.

Nabídku pamlsku z dezertní nabídky odmítáme, káva je kvalitní, nikoliv levná, ve střední cenové relaci, capucino i vídeňská za 39 korun českých.

Restaurace Vodní meloun patří v Kroměříži alespoň podle našeho soudu k velmi dobrým, obsluha příjemná, celkový dojem hřeje. Cestu sem podle našich informací rádi nacházejí i sportumilovní k obrazovkám v jiném traktu restaurace a kromě poledních jedlíků také ti, kteří chtějí na dobrou, slavnostnější večeři.

Poslední dobou skoupější Chutík dává vysoké hodnocení. Za čtyři hvězdičky.

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam