Každopádně po letech, kdy byly děti od sedmi do patnácti let bičovány mluvnicí, pravopisem, matematickými rovnicemi a chemickými a fyzikálními vzorečky, jde o další projev rozhodného nástupu demokratického přístupu ve školství.

"Nevím, proč by kluk musel pořád chodit do školy, zrovna na podzim, kdy je na poli nejvíce práce, užiji každou ruku," říká farmář Ivan Hrozný z Valašska. "Urodila se spousta trnek, sám na všecko nestačím, kdo to má sbírat, záda mne bolí už teď, až mi chlapec pomůže i v naší domácí pálenici, někdy v listopadu zvážím, zda má do školy chodit. Při pálení si procvičí chemii, při sběru trnek zase matematiku, vidím to jednoznačně," hájí zavedení nepovinné školní docházky otec.

I na Slovácku má liberalizace školní docházky spoustu příznivců. "Víte, co je práce ve vinohradě, ani bobuli nazmar, cérka je šikovná, určitě ji nebudu nutit do páté třídy hned od září, každá ruka doma dobrá, navíc mi pomůže s péčí o malou sestřičku," dává autorům rozhodnutí o nepovinné docházce zelenou Jana Hodná z Polešovic.

Nový zákon o tom, že 400 hodin absence nelze považovat za neomluvené hodiny, ale má i své odpůrce. "Zvláště já proti tomu protestuji, už jsem si zvykl, že mi kluci ve škole pomáhají sklízet na školní zahradě konopí a tabák, zrovna dozrávají, rád bych je viděl ve škole, výuku ničím nenahradíš," stýská si školník jedné zlínské základní školy, který si nepřeje být jmenován.

Podle litery nového zákona, který stihla sněmovna schválit těsně před svým rozpuštěním, tak budou muset do školy 2. září v celém Zlínském kraji jenom prvňáci. "Je to rozumné rozhodnutí, děti by už v šesti sedmi letech měly poznat trochu discipliny, o pololetí, ať se jejich rodiče a sami caparti rozhodnou, jak dál," říká krajský školní inspektor Rudolf Neškolný.

"Pořád slyším od starší sestry, jak jsou učitelé protivní, co všechno vyžadují, domácí úkoly jsou nutné zlo, škoda, že jsem nestačila v první třídě propadnout, ale ve druhé třídě už si dám záležet," ozvala se Vendula Hezká, od 2.září žačka druhé třídy. "Určitě přijdu, ale jenom proto, abych si vyzvedla stravenky, naše mamka neumí moc vařit, takže do školy chodit budu, ale vždycky až o půl dvanácté," představuje si dívka nástup do nového školního roku.

Někteří pedagogové před rozvolněním ale varují. "Já osobně to považuji za anarchii, nechápu, jak mohli poslanci tento experiment pro Zlínský kraj schválit," durdí se bývalý dlouholetý ředitel školy František Sadil. "Už nyní jsem měl pocit, že kromě tabletů a mobilů neovládají děti téměř nic. A teď to bude ještě horší."

Určitá naděje na zvrácení nových pořádků ale přeci jen svítí. "Pokud nová Poslanecká sněmovna zákon revokuje a vrátí věci do původních kolejí, moc sympatií asi nezíská, ale národ Cimrmana, Heyrovského či Jágra snad znovu získá důstojné vzdělání a vymaní se ze současné 203. světové příčky v celosvětovém žebříčku nevzdělanosti," doufá Emil Svatý, politolog ze zlínské Univerzity třetího věku.

O autorovi

Jana Pravdová

Mystifikátorka tělem i duší, které není žádná pravda svatá.