Jenže fotbalový fanda je nezdolný. Vydechne, a čeká návrat lepších časů. Občas se zablýskne z Liberce, když třeba v Evropské lize dokáže vzdorovat silné Seville, ale na mezinárodním poli je to i tak hodně málo. Nuže, zbývá liga, soutěž zatracovaná ale poslední dobou tu a tam i chválená. 

Stačilo se podívat na dva poslední duely naší lepší čtyřky. Liberec hostil Spartu, den předtím hrála Plzeň v Teplicích. Mimochodem, v tom druhém utkání zase rozhodčí mhouřil oči, docela Plzeňským pomohl, ale k bodovému zisku to nevedlo. V Teplicích museli přes léto pít živou vodu, lépe řečeno, moc jim pomohl příchod kreativních cizinců. Mezi muži tmavé pleti válí třeba střelec Mahmutovič z Bosny a Hercegoviny, malé země, která se senzačně procpala na světový šampionát.

Co je ale nejdůležitější, na zápasy se dá dívat, mají tempo i kvalitu. A divák to vycítí. V Teplicích bylo naposledy přes 16 tisíc diváků, na naše poměry číslo téměř nevídané.

Ligu vede zaslouženě Sparta. Teď naposledy v Liberci, v dalším výborném utkání, ji vytáhl z hrozby první ligové porážky málem už zatracovaný Lafata, jeho gól byl úchvatný.

Prostě na fanouškovskou bolístku foukají hráči naštěstí včas. V tabulce Gambrinu ligy jasně dominují kluby z Čech, moravské paběrkují a každý bod se počítá. Dobře o tom vědí třeba ve Slovácku. Ve druhé polovině je nejvyšší soutěž napěchovaná k prasknutí, jedno domácí zaváhání a třesete se o udržení. Náboj dramatačinosti lize nechybí a stoupá kvalita. Což přeci jen při marasmu našeho fotbalu a jeho zákulisí mírně těší.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.