Při prohlídce a akceptované omluvence nemocného spolustolovníka vyráží Chutík na třídu Doktora Veselého. Pořád je tu už před polednem hodně nabídek k obědu, tady hraje konkurence velkou roli. Zvědavost vítězí u hotelu Litovel. Nabídka devíti druhů denního menu za 59 korun, to je tedy věc!

V interiéru, který je trochu lázeňský, trochu starosvětský, trochu zámecký a vlastně docela příjemný, se nabídka menu opakuje na jídelním lístku a jasné je, že se v to opravdu počítá i polévka. Dnes mají česnekačku s bramborami a co je udivující, v téhle opravdu nízké ceně přináší servírka hovořící, jak se v Luhačovicích sluší, krásnou "českoslovenštinou", polévku ve velké míse. Aneb, naber, kolik sníš...

Chutíkovo hodnocení vychází na 3 hvězdičky.

• snadná dostupnost z centra lázní
• poněkud "starosvětský" interiér
• polévku si můžete, ale vlastně nemůžete přidat
• skvělé, velmi nízké ceny
• slušná úroveň jídla
• bohatá denní nabídka

Je ale pravda, že sotva naplníte do půli talíř a dáte se do jídla, už zase mísa mizí. Což výrazný dojem ze začátku poprvé mírně devalvuje. Polévka nepatří ke klenotům, chybí jí výraznější chuť, ale lázně jsou místem seznamování a "vonět" od jedenácti hodin na sto honů česnekem není konec konců žádoucí.

Z mnohačetné nabídky si hladový Chutík vybírá klasiku ryze nedietní. Aneb vepřovou plec, zelí a knedlík dvou variací. Tedy bramborový a houskový. Jídlo slušné porce i vzhledu, nic více ale ani nic méně. Pivo by slušelo, ale majitel volantu musí doplnit tohle jídlo nestylovou minerálkou. Pak o něj přestane být zájem. Což je škoda, capuccino dostane až na vyžádání jako tečku za rychlou návštěvou Luhačovic.

Zajímavé je, že meníčko stojí vlastně stejně jako s malým dýškem zmíněné nápoje. Za sto dvacet korun příjemně najezen v samém srdci lázní s docela dobrou kávou. "Ukažte mi v Evropě podobný příklad," myslí si Chutík.

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.