Při opravě využili pracovníci speciální technologii zakládání staveb ve vodním stavitelství, a to nejen na úrovni České republiky, ale i ve světě. Rekonstrukce se týkala opravy hráze a odpadní štoly a navzdory svému rozsahu nevyžadovala ani úplné vypouštění nádrže. Stavba v hodnotě 94,5 milionu korun byla úspěšně ukončena v říjnu. "Podstatnou část nákladů pokryly dotace z Ministerstva zemědělství ČR, zhruba desetina této částky připadla k úhradě státnímu podniku Povodí Moravy," uvedl Jan Hodovský pověřený výkonem funkce generálního ředitele Povodí Moravy.

Stavba vodního díla Karolinka byla ukončena roku 1985 a prakticky od prvního napouštění v roce 1986 byla provozována v omezeném režimu, protože na vzdušném líci hráze se objevily průsaky. Průzkumy prokázaly, že průsaky jsou způsobeny nedostatečnou propustností a technologickou nekázní v sypání jednotlivých zón dodavatelem stavby. Zásadní kroky pro zvýšení bezpečnosti díla byly prováděny již od počátku 90. let minulého století. Studie z roku 2005 a další průzkumy prokázaly, že je potřeba situaci řešit. K vlastní realizaci navržených opatření přistoupilo Povodí Moravy v období od listopadu 2012 do srpna 2013.

Rekonstrukce odpadní štoly zahrnovala kompletní opravu mezipatra odpadní štoly a kolenového vtoku do odpadní štoly. Stavbaři snížili železobetonový strop odpadní chodby. Následně opravili poškozené stěny, dno i strop odpadní chodby.

Rekonstrukce těsnícího jádra byla provedena podzemní svislou těsnící jílocementovou clonou. Těsnící clona byla vybudována v celé délce koruny hráze a zasahuje do hloubky minimálně 16 metrů a v minimální tloušťce 40 centimetrů. "Vybudováním clony jsme chtěli dosáhnout snížení průsaků přes těsnící jádro hráze, zvýšení bezpečnosti hráze a současně snížení rizika poruchy přehrady za povodní," uzavřel ředitel závodu Horní Morava David Fína.