Asi nejméně je toho známo o kuchyni zámecké. "I zde se ale naskýtá řada pozoruhodných indicií, pomocí kterých se dovídáme například o tom, co ukrývala spižírna na panské tvrzi. V roce 1630 se do ní totiž vloupali dva pacholci a odnesli si nejrůznější pochoutky, včetně bělek – housek z bílé mouky, koláčů, chleba, brynzy a slaniny," podotkla Petráková.

Z úředních spisů luhačovického panství mohou z hlediska stravování zaujmout některé povinnosti poddaných, mezi něž patřil i sběr šneků pro vrchnost. "Šneci byli u nás dříve ve vyšších vrstvách vyhledávanou lahůdkou a ještě po celé 19. století byli poměrně běžnou složkou jídelníčku i ve středostavovských domácnostech, doporučovanou jako vhodné postní jídlo, spolu s raky, žábami, mušlemi, dnes téměř neznámými druhy ryb, vodními ptáky a dalšími," poznamenala Petráková.

Kuchyně venkovských obyvatel luhačovického panství byla podle Petrákové velmi prostá. Vařilo se hlavně ze sezonních a vlastnoručně vypěstovaných plodin.

Po první světové válce došlo k velkým změnám ve stravování a venkovská kuchyně se přiblížila ke kuchyni městské. V lázních nastává důraz na dietní kuchyni a v Luhačovicích se objevily i první vegetariánské jídelny.