Házenkářské EURO v Dánsku je tak trochu kopií toho daleko sledovanějšího, fotbalového. Pamatujete, jak naši zkraje turnaje v Polsku v roce 2012 děsivě padli s Ruskem? Jedna paralela by tu byla, tehdy v Polsku a tentokrát v Dánsku hráli Češi tak, že z toho bolely oči. Zůstaneme-li mezi házenkářskými brankovišti, pak se dá duel se sousedy, kteří rozhodně nemají tak slavnou tradici jako Češi, popsat jako porážka totální nemoderny a stereotypu.

Rakušané byli ve všem lepší, českého fandu tohle moc bolelo. Navíc se soupeř dokonale připravil, pokryl světového kanonýra Jíchu a bylo jasno.

Teď k té paralele s fotbalem. Po zápase s Ruskem by trenéra Bílka snad ukamenovali, to Vladimír Haber, šéf české házenkářské střídačky, je daleko méně známý a peskovat ho budou jen znalci. A stejně tak může z bažiny rychle ven, v úterý hrajeme o přežití s Makedonci, v dalším duelu s Dánskem můžeme jen mile překvapit.

A tak i tentokrát platí jedna věta našeho fotbalového gólmana Petra Čecha. Šampionát nerozhoduje jeden zápas. Byť tentokrát byl horší než špatný...

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.