Kolikrát pomohl českému tenisu, když mu teklo do bot v litých bojích o tolik ceněný Davis cup. Však ho také společně s kamarády dvakrát získal nezmazatelně do české nejen tenisové a nejen sportovní historie. Berdych je spolehlivou konstantou a jestliže mu chce někdo vyčítat, že si v dubnu neudělá výlet přes půl světa do Japonska, aby tam pomáhal v boji ve čtvrtfinále proti domácím, pak je vedle. Stejně tak vyznívají smutně "čecháčkovsky" hospodské kecy o tom, že jede jen na sebe a svůj už tak pořadně buclatý účet.

Kdyby totiž tenhle vysoký sympaťák z Valašska, které má pořád v srdci, už nikdy nepozvedl český tenisový týmový prapor, nemohl by mu nikdo vyčítat vůbec nic. Přitom Tomáš tvrdí, že vítězný zápas s Holanďany, kde byl zase největší českou silou, rozhodně nebyl jeho loučením. Jen si odpočine, nabere síly, třeba se mu to vyplatí v tom, že udělá ještě pronikavější úspěch coby Tomáš Berdych, ne jen jako vedoucí osobnost Davis cupu.

Ze srdce mu to přeji. Na vrcholu sil teď potřebuje nerozmělňovat síly a taky kus štěstí, to mu trošičku chybělo v semifinále Australia open, které jsme sledovali se zatajeným dechem.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.