Olympiáda je ale hlavně přehlídka mistrovství a umu nejlepších z nejlepších. Nechci být zlým prorokem, samotný předúvod ale našim (s)něžným dívkám úplně nevyšel. Ještě že pokaženou kvalifikaci mohou Šárka Pančochová a Nikol Sudová napravit v semifinále. Stejně si myslím, že vlastní závodění začne až poté, co skončí slavnostní zahájení a zmizí strašák z dílny teroristů.

České letecké speciály mířily k Černému moři s mnoha medailovými nadějemi. Nejčastěji se v té souvislosti mluví o dvojnásobné olympijské vítězce Martině Sáblíkové, anebo třeba o dlouho vedoucí ženě Světového poháru v biatlonu Gabriele Soukalové. Tady maličké zastavení. Zatímco v rychlobruslení, zvláště na dlouhých tratích, stačí závodnice nicotné zaváhání napravit, v biatlonu na střelnici netrefí o milimetr terčík a může jít na trestné kolečko plakat.

Nadějí máme více, srovnám-li reálné vyhlídky třeba se sousedy na Slovensku, pak jsme na tom mnohem lépe. Jenže to jsou prognózy, za ně se medaile neudělují, to spíše za výkony na hranici i nad hranicemi vlastních možností.

Těšme se, fanděme, užívejme si to. Olympiáda na sněhu a ledu je jen jednou za čtyři roky.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.