Loni, kdy Zlíňanům proklouzl titul mezi prsty neskutečně smolně, se psalo o tom, že to letos může být ještě lepší. A také bylo, třebaže po základní části skončil mančaft trenérů Vlacha, Juríka, Hamrlík a Hrazdíry "až" čtvrtý, na rozdíl od roku 2013, kdy celek vyhrál základní část.

Bylo až dojemné sledovat bojovníky, kteří hráli nejen v posledním duelu s Brnem na pokraji fyzických sil. Pro úspěch udělal každý to, co šlo. Unavení, ale nesmírně šťastní, tak se prezentovali berani po poslední bitvě na moravském poli.

Kdo znal před rokem třeba brankáře Libora Kašíka, nyní hvězdu play off. Kdo by řekl, že další mladík Zámorský pojede reprezentovat na mistrovství světa. Tmel týmu dodávali všichni, zvláštní pohled zaslouží kapitán Petr Čajánek. Ať už skončí svoji hvězdnou kariéru na samém vrcholu nebo ne, má na skvělém zlínském tažení za zlatem úžasný podíl.

Mladší hráče dokázal burcovat, sám ovšem na ledě v osmatřiceti letech nebyl k zastavení. Nezpomeňme na jeho okamžik, když naskočil z trestné lavice a parádní ranou v oslabení pokořil brněnského brankáře.

Svůj díl na zlatu mají všichni, bylo to úžasné, pánové děkujeme. A v nové sezóně zase miřte hodně vysoko.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.