Výchozí bod je u zdejšího Stadionu mládeže. Zvolna stoupáme k lyžařskému svahu, už tady se po pár desítkách metrů mírně náročnějšího výšlapu kolem zmíněného docela unikátního sportoviště nabízejí při ohlédnutí nádherné výhledy na krajské město v květech a v zeleni. Pak už se ponoříme do jarního lesa. Štěbetá to ostošest, když nebudeme příliš hlučet, setkání se srnčí je docela pravděpodobné. 

Po dvoukilometrové nenáročné procházce přetínáme silnici u zlínského Lesního hřbitova a kolem něj se vydáváme cestou mírně klesající a kopírující zlínské filmové ateliéry do Březnice. V tamní hospůdce určitě nabídnou lehké občerstvení. Bude potřeba, za chvíli budeme zase stoupat, ale nelekejte se, vše tak akorát i pro rodiny s dětmi.

Z Březnice se vydáme nahoru kolem bývalého zemědělského areálu, až dorazíme k památníku obětem druhé světové války. Odsud je doslova rajský výhled doširoka daleka. Naštěstí jen málo frekventovaná silnice nás vede další tři kilometry na místo zvané odedávna Pindula, kde je čas oběda ve stylové restauraci, ale také rozmyšlení, kam dál. 

Jako optimální se Zlínkovi jeví návrat na Kudlov, samozřejmě ne po hlavní silnici, ale po pěšinách, které ji kopírují. Ze starého Kudlova pak zase celá škála možností, jako nejpříjemnější se jeví nádherná "sestupová" procházka na zlínské Lazy. A za necelou hodinku jsme zase v centru města, vlastně přesně tam, kde jsme před nějakými čtyřmi hodinami začínali.

Krásný máj v krásné přírodě přeje turista Zlínek.