"Těžko se mi o tom mluví, pátrání pokračuje, ale pohár zatím není k nalezení," staví se k problému čelem kapitán Petr Čajánek. Během oslav měli zlínští hokejisté vše pod kontrolou, pohár si coby klenot půjčovali celý vítězný víkend, ovšem v pondělí jako by se po něm zem slehla.

"Nespal jsem 48 hodin, matně si vybavuji, že jsem ho odvezl taxíkem k mamce do Mysločovic nebo do Sazovic, nevím přesně, kde mamka bydlí, pak jsme s Tondou a Peťou (Honejskem a Holíkem) jeli ještě do Prostějova, kde bydlí Tonda, zpívali jsme u řeky Hloučely Berani duc, ale pak už fakt nevím," slzel brankář Libor Kašík, hrdina finálových bitev s Kometou Brno.

Jisté je, že pohár už nikdo týden neviděl. "Zapojili jsme i senzibily, detektivní kancelář Larry Hamrlík a synové, ale pořád nic. Jsme si vědomi případných sankcí, může to znamenat i vyřazení z extraligy a ztrátu licence," rozplakal se zcela chlapsky mluvčí PSG Zlín Roman Ordelt.

Hokejisté žádají o spolupráci i policisty. "Jsme na stopě, více nemůžeme prozradit," dává naději mluvčí PČR Zlín Jana Macalíková.

Za nalezení Masarykova poháru vypsal mistrovský klub mimořádnou odměnu. "Kdo nás navede na stopu, má celý příští rok zdarma večeře s nejlepšími hráči utkání, navíc může do sklípku do Mařatic s tamním starostou, naší ikonou Jardou Balaštíkem," vyzývá hledače poháru ke spolupráci mluvčí Ordelt.

Jedna z neověřených stop přitom vede k dnes už bývalému vedoucímu týmu, šedé eminenci klubu, Oldřichu Šolcovi. Ten překvapivě po zisku titulu skončil a jeho syn Jiří se vyjádřil: "Naše rodina má na zisku poháru největší podíl, trénoval jsem s otcem většinu dnešních mistrů..."

O autorovi

Jana Pravdová

Mystifikátorka tělem i duší, které není žádná pravda svatá.