Naši hokejisté s málo zkušenou obranou, ale hvězdami v útočných řadách to mají pořádně těžké. Do elitní osmičky se museli doslova probít, probojovat, protlačit. Zápasy s Dánskem (ten jsme nakonec prohráli), Norskem, Francií a Itálií nebyly ani trochu jednoduché, stejně jako se Slovenskem, Kanadou či Švédskem.

Třeba při posledním dnu základních skupin skončily všechny duely nejtěsnějším možným vítězstvím jednoho z týmů, jasný znak vyrovnávající se světové konkurence. Mimochodem tohle hokej potřebuje, tedy vzrůst kvality směrem nahoru. Sledovat třeba první francouzskou lajnu, to je opravdové potěšení pro každého.

Ale nic, jsme ve čtvrtfinále, máme docela přijatelného soupeře v podobě mladého amerického týmu a tak se těšme na čtvrtek. Zajímavé setkání světové špičky, jemuž kupodivu nic neubrala ani letošní olympiáda, jde do toho nejlepšího.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.