Vyrážíme kousek od Zlína na vyhlášeném místě zvaném Pidnula. Rozhlédněte se do kraje, vyhlídka je třeba přímo na terase místní restaurace. V případě dobrého počasí je vidět například na Radhošť... My ovšem máme zcela jiný směr. Vcházíme do jehličnatého lesa a míříme asi čtyři kilometry procházkou nejdříve po asfaltové, pak už jen lesní cestě nad Provodov.

Tady se pokocháme pěkným výhledem, zároveň se ujistíme, že sil je dost a dost. Projdeme touhle rázovitou obcí, která se často pyšní tím, že je bránou Valašska a zamíříme směr vodárna, hřebeny Vizovicých vrchů. Však je vidíme před sebou, nemůžeme minout. Kolem několika posledních domů míříme pěkně vzhůru.

Znovu vcházíme do lesa a to už jsme v místech, kde hojně rostou... Znalí tu houby nacházejí i v časech sucha. Po náročném stoupání se zastavíme, posedíme v mysliveckém "domečku" se stříškou. Malé občerstvení a jde se dále. Jinak právě tady doporučujeme obejít místo s košíkem.

Asi po kilometru dorazíme na rozcestí, ale hlavně na místo, kde je zřícenina hradu Starého Světlova. Po jeho prohlídce míříme úpatím kopce dál po značce, držíme se velké výzvy. Vyrážíme na horu Komonec, nejvyšší místní vrch, který má téměř 700 nadmořských metrů. Najdeme si hezký výhled a jsme docela překvapeni, jak blízko luhačovické přehrady se nacházíme.

Ta nás může zlákat v případě pořádného parna. Tentokrát ale máme jiný cíl. Postupně, po krásné lesní pěšině, sestupujeme na záhadami opředené Malenisko, známé poutní místo. Prohlédneme si křížovou cestu s oběťmi první světové války, zdejší kostelík a jako oběti docela náročné túry zakotvíme v bezvadné hospůdce s výborným pivem...

Pak už jen seběhneme do Provodova a vyhledáme správný spoj do krajského města nebo Luhačovic.