Jeho restaurace působí svým interiérem velmi svěže, je tu světlo, je tu i prostor a je tu přitom i kus soukromí. Personál dokonale sladěn, "uniformován", velmi záhy po našem příchodu nabízí stylový, jakoby historií zdejšího velkomoravského kraje vonící jídelní lístek. V průčelí avizují moravské speciality a  také denní menu. To první ano, po druhém v pravé poledne v nabídce jaksi ani památky.

Chutíkovo hodnocení: 3 a půl hvězdičky

• dobrá možnost parkování
• moderní interiér
• kvalitní personál
• chybělo denní menu
• vyšší cenová hladina
• velmi dobrý guláš

Polévka tu vyjde na čtyřicet korun, levná není, špatná není, skvělá není. Slepičí vývar stejně jako kyselice žádný zázrak, jak konstatuje Chutík mladší.

Kachní stehno se podává s bramborovým knedlíkem a červeným zelím, ale tahle kachna zrovna do velkých rozměrů na rozdíl od sousedních ryb ve vedlejším Živém svět nedorostla. Pokrm je jinak chutný, hlavně zelí velmi dobré.

Nejlepší zážitek z poměrně letmého seznámení? Jednoznačně výborný sedlácký guláš s domácím chlebem. Sedláci v okolí se asi dost nadělají. Když ale dostanou takovou porci hustého masového guláše s řadou dochucujících ingrediencí, musejí jít znovu na pole svěží jako rybičky. 

Dvě nealko piva po třiceti korunách už dávají číšníkovi možnost součtu. Levné to tu není, dobré ano.

Oběd pro dva za 430 korun. A o tom, že tu jdou s dobou svědčí i fakt, že nabízejí jako málokde platbu kartou. A to jsme prosím v prostředí, kde hodovali velmožové i prostý lid už někdy před 1100 lety.

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.