Do Zlína dorazil Husák v doprovodu svého kolegy Stanislava Zukaly a pro návštěvníky si připravil tříchodové menu. Je ověnčený řadou úspěchů z mezinárodních soutěží a v roce 2009 získal i Zlatou medaili M. D. Rettigové. Jeho českou kuchyni ochutnali také velvyslanci a jejich návštěvy na ambasádách v Singapouru, Indii nebo Rusku.

Jak jste se k vaření dostal, kdo Vás inspiroval?

Možná to někomu přijde zvláštní, ale mě ovlivnila postava kuchaře Svatopluka Kuřátka. Populární seriál z kuchařského prostředí byl tehdy opravdu trhák...

Vzpomenete si na svůj první kuchařský úspěch?

Asi tím vůbec prvním, kterým mám spojený se svým dnešním povoláním, bylo, že jsem úspěšně udělal přijímačky na kuchařský obor. Nejvíc si ale cením asi těch, které jsem dosáhl v rámci Seniorského národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky, a to hlavně na kuchařské olympiádě, což je nejprestižnější kuchařská soutěž.

Pro kterou významnou osobnost jste vařil (nebo stále vaříte) nejraději?

Je pravda, že jsem vařil už pro různé V.I.P. hosty - od papeže po představitele různých států. Ale beru to tak, že prostě rád vařím pro lidi, kteří se vracejí, protože jim u nás chutná.

Měl jste u některé naopak velkou trému?

Snad jen když jsem měl vařit pro papeže Benedikta XVI. nebo Její Veličenstvo britskou královnu Alžbětu II. Nervózní jsem byl ale spíš během příprav. Na place už musí tréma stranou.

Překvapilo Vás někdy gurmánské přání nějaké celebrity?

Většinou vše jede podle domluveného protokolu, ale se zvláštními přáními se snažíme počítat dopředu, takže dokážeme reagovat.

Čím je pro Vás česká kuchyně zajímavá, případně zajímavější než jiné?

Krajovými specialitami a jejich různorodostí. Jako příklad bych určitě uvedl knedlík 100x jinak ve zdravé podobě a s moderním foodstylingem.

Je národní kuchyně dnes už záležitost neměnná, nebo se stále vyvíjí?

Kdyby byla neměnná, byla by to trochu nuda. Národní kuchyně určitě není uzavřená kapitola, ale netroufám si odhadnout, odkud se nové národní jídlo vynoří a jak bude dlouho trvat, než ho tak začneme brát.

Ve které části světa získalo Vaše české menu největší ohlas?

Obecně v exotických zemích jako Indie nebo Singapur. Když tady viděli, jak připravujeme smažený řízek, tak to úplně nechápali, ale nakonec jim samozřejmě všem chutnalo.

Které české jídlo nejraději připravujete a které nejraději jíte?

Vždy sezonní jídla, takže momentálně mě baví zvěřina. A pomalu se blíží i svátek sv. Martina, ten je spojený s přípravou svatomartinské husy, na tu se taky moc těším.

Jak vznikalo menu pro sobotní akci ve Zlatém jablku?

Spontánně. Tvořili jsme jej společně s panem Zukalem a zaměřili jsme se právě na sezonnost a regionální suroviny. Takže se zde objevila polévka z dýně nebo třeba kančí ragú na burgundském víně.

Máte nějaký vztah ke Zlínu? Například vařil jste zde už někdy?

Z dřívějších návštěv po soukromé ose si pamatuji, že jsou u vás moc pěkný holky... S vařením to byla premiéra, ale doufám, že naši hosté byli spokojeni a třeba někdy v budoucnu podobnou akci zopakujeme.