Restaurací, kde se dobře vaří, je na zmiňovaném úseku hodně. Funguje tu konkurenčí boj o zákazníky, což je určitě dobře. Hospody a hospůdky sice mohou žehrat na velehustý provoz aut, pokud by se ale postavila obchvatová komunikace mimo obec, tak jak o ní politici mluví desítky let, byla by situace restauratérů vlastně hodně složitá.

U Vaverků v Huštěnovicích si zaparkujete naproti a musíte přeběhnout zmíněnou silnici. Interiér vás docela osloví zajímavou inklinací k dobovým relikviím, zaujme třeba dětský kočárek zhruba z poloviny minulého století.

Chutíkovo hodnocení vychází na 3 hvězdičky.

• parkování přes frekventovanou silnici
• upravený, čistý interiér s dobovými "vylepšeními"
• mírně vyšší ceny menu
• velmi příjemný personál s dobrými nápady
• zajímavá tvarohová tatarka
• velmi kvalitní stolování

My jsme tu ale kvůli jídlu a pití. Polévka kulajda dvakrát. Není špatná, docela chutná. Je součástí menu nabídky. Z ní pak vybíráme jak avizováno do růžova vypečený steak z krkovičky a smažený sýr. První masíčko opravdu dobré. Sýr? Ten doplácí na to, že jsme pozdními návštěvníky. Je to znát. Na talíři poznáte, že si prošel spoustou oleje, zřejmě ve fritovacím zařízení.

Má-li to být kaňka, pak ji místní originálně smazali. Nejdříve tím, že k sýru a hranolkům dodali velmi nevšední tatarku. Její základní ingrediencí je totiž tvaroh. Chuť jiná než jindy a přinejmenším zajímavá.

Jedno nealko pivo rozleje příjemná slečna do krásného džbánečku a přinese dvě skleničky. Milá pozornost.

208 korun s rozumným dýškem pak nebolí a úsměvem šup do dalších dobrodružství rašícího odpoledne.

O autorovi

Kuchtík Chutík

Pozorovatel restaurací ve Zlínském kraji. „Vaří“ své postřehy nikoliv pro gourmety a další experty, ale nabízí svůj obyčejný pohled běžného návštěvníka.