Vydáváme se odtud po asfaltové cestě, kterou mimo jiné velmi dobře znají příznivci rallye z populární Barumky. Aut tu v časech nesoutěžních jezdí minimum, když napadne sníh, je to i na běžky. Když vyjdeme zhruba po kilometru z lesního porostu, čím dál více si uvědomujeme, jak má Zlín zajímavé členité okolí a jak krásný výhled odtud může být.

Vůbec nebude od věci, když se vybavíme optikou, dalekohledy jsou k dostání ve slušné kvalitě i dostupných cenách. Ale i pouhým okem vidíme leccos zajímavého. Postupně se nám odkrývají jednotlivé části Zlína. Jak část největšího sídliště, tak také podstatně bližší čtvrti Maják, Kudlov i areál zdejších ateliérů.

Projdeme se po horizontu až k unikátnímu památníku obětem druhé světové války, pak se o kousek vrátíme a dostatečně pohlazeni pořád zajímavějšími výhledy začneme sestupovat do Březnice.

Tuhle cestu jsme už jednou prošli. Tentokát si ji ale poněkud zpestříme. Když dorazíme k prvním březnickým stavením, nezamíříme do kopce na Zlín, ale pokračujeme do centra zajímavé vesnice. A to už jsme u dalšího památníku, tentokrát se můžeme zamyslet, jak krvavá byla řež první světové války a kolik mladých životů padlo za císaře pána.

Poslední zastávka je tentokrát prémiová. Turista Zlínek nechce úplně rušit soukromí, ale zkuste si zahrát na detektivy. V jednom místním domě mají totiž úžasnou sešlost. Žije tu ježek Hubert hned se třemi kamarády. Kočkou a dvěma dovádivými psy. To je vám podívaná...