Říkám, tedy vlastně píši z vlastní zkušenosti, byl jsem se na šampionát podívat. Říká se, že nic nenahradí vlastní zážitek. S tím si dovolím polemizovat. Není to tak, televize vám díky technice nabídne mnohem více, ale atmosféra v hale, byť se díváte z míst, kde máte do sektorů pěkně daleko, ta taky není k zahození.

Za pár týdnů se tu bude hrát hokejové mistrovství světa. To bude asi ještě větší hukot, než teď. Každopádně je dobré zkusit tu a tam vidět velké věci na vlastní oči.

Jinak k vystoupení našich atletů se sluší říct, že bylo výborné a neplatí to jen o medailistech. Šest cenných kovů od očekávaného zlata čtvrtkaře Masláka, přes famózní stejně cenný kov Holuši na patnáctistovce, až po dokonalý překvapák a stříbro mladého dálkaře Jušky.

Ke sportu samozřejmě patří i méně blýštivé chvíle, třeba jako v případě nevydařené premiéry Hejnové na osmistovce, anebo "zavřeném" závodě čtvrtkařky Rosolové.

Všechno nevyšlo, ale Evropa nás asi pochválí. I za parádní halu, která má takovou trošku zvláštní pověst...

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.