Čím je představení zajímavé?

Inscenace nemá jedinou představitelku Anne Frankové. Podle dramaturgyně je to tím, že jí může být kdykoliv kdokoliv z nás. Na jevišti se kromě mě představí další herci jako Jitka Josková, Anna Pospíchalová, Jaroslava Tihelková a Monika Horká doplněná o Štěpána Goiše. Všichni zúčastnění se na díle podílí podobnou měrou práce.

Jak se vám osobně inscenace líbí?

K tématu hry jsem musela dozrát. Knížku jsem četla zhruba před pěti lety, ale zřejmě ne příliš pozorně. Tehdy jsem si myslela, že se v ní bude rozvíjet motiv druhé světové války. Ten v knize sice je, ale ne v takové hloubce, po jaké jsem toužila. I když jsem tehdy byla v uvozovkách zklamaná z toho, že knížka prezentuje více myšlenky, pocity a názory dospívající dívky, nyní tomu rozumím více. Můj syn se dostal do podobného věku jako Anne Franková a já nyní daleko více vnímám, že mnou postrádaná tématika je v knize zastoupená v daleko větší míře, než když jsem ji četla poprvé.

Slovácké divadlo v poslední době baví diváky spíše svými komediemi. Čím myslíte, že zaujme nová inscenace?

Myslím, že naše publikum ví, že nejen komediemi je divák živ. A neplatí, že každý vážnější kus musí vyčerpat a že si u něj člověk neodpočine. Deník Anne Frankové by mohl zaujmout tématy a způsobem inscenování, ale také křehkostí a citlivostí, s jakou hru uchopila režisérka.

Co pro vás bylo z vaší role těžké a čím je vám postava podobná?

Deník je psaný děvčetem po dobu dvou let za nestandardních podmínek pro dospívání. Za tuto dobu se z dítěte s bujnou fantazií a temperamentem stane slečna s určitým názorem, zdravým sebevědomím, neuvěřitelnou kritikou sebe samé a s nadhledem. Nejtěžší bylo vytvořit postupný přerod této osobnosti v krátkých záznamech z deníku a naučit se množství textu za krátkou dobu. A podobná mi byla hlavně v době, kdy jsme měly stejný věk, podobně jsme prožívaly stejné nespravedlnosti, nepochopení, lásku a touhy. Stejně jako všechny puberťačky. Teď jsme si podobné v rekapitulaci a hodnocení svého konání, jednání, vyjadřování a schopností i neschopností empatie k druhým lidem a druhých lidí.

V divadle už máte na svém kontě mnoho rolí. Která je vaše nejoblíbenější?

Elisabeth Benettová z Pýchy a předsudku od Jane Austinové. Tato postava v sobě spojuje romantiku, po které touží každá žena, ale také vysoký intelekt, humor a sebeironii.

Jak jste se k hraní vůbec dostala?

Odmalička jsem se pohybovala v divadelním prostředí, protože můj otec byl také herec. Kus jeho, dále i talentu a schopností zřejmě ulpělo i na mně.