V doprovodu přátel i dvou dcer si udělala chvíli pro krátký rozhovor.

Paní Sonjo, čím je pro Vás 1. máj?

První máj, to je pro mne takové synonymum Zlína, člověk v tom krásném čase přímo okřeje. Všechno se zelení, kvete, je to nový život. To mám moc ráda.

Jde o svátek lásky nebo spíše práce?

Hlavně chci říci, že je dobře, že se slaví, v Česku možná více než leckde jinde. Určitě jde o svátek práce, lidí, kteří se živí prací. Ale ta láska je v tom samozřejmě také. Mám to tu moc ráda i kvůli jarnímu počasí, že prší vůbec nevadí. U nás v Kanadě, v Torontu, to často bývá na sněhu.

Moc rád to tu měl Váš manžel, Tomáš Baťa junior. Vracíval se sem ...

No jejda, miloval to tu. On byl Kanaďan, Čech, všechno, světoobčan. Ale sem patřil. Tady měl své kořeny. V této vile.

Vzpomenete na manžela více právě tady?

Byli jsme spolu 63 let, to se nedá vymazat, jistě, tady jsou vzpomínky velmi intenzivní.

Přímo z Vás vyzařuje baťovská chuť do života ...

To bude po manželovi. Je pro mne pořád inspirativní, stejně jako vize a myšlenky jeho otce.