Svou firmu jste založil před dvaceti lety. Jak na tu dobu vzpomínáte a jak těžké byly začátky podnikání?

Tak já jsem typický „garážník". Na začátku byly problémy, jako má každý: přísun materiálu, peníze, marketing. Měl jsem tu výhodu, že jsem měl pár zákazníků, kteří výrobek chtěli – takže zajištěnou poptávku. Ale v podstatě jsem měl radost, protože výrobek, který jsem si jako elektronik „ubastlil" pro vlastní potřebu, se dal prodávat.

Souhlasíte s názorem, že pustit se do podnikání v 90. letech bylo mnohem snadnější než dnes? A umíte si představit, že byste se do podnikání pustil o dvacet let později?

Vše je o penetraci trhu. Tehdy bylo „volno". Dnes to nemáme jednoduché třeba v zemích, kde přicházíme až nyní. Proto se snažíme stále dělat výrobky s vyšší přidanou hodnotou tak, abychom zaujali. Myslím, že dnes by to už nešlo a nebo ne v takovém rozsahu.

Může myš porazit slona?

Když se snaží, tak může. Každý se těch velkých firem bojí – protože to dělají desítky let, mají budgety na marketing, naddimenzované počty lidí... Ale právě to jsou jejich slabiny, že se nedívají na to, co zákazník přesně potřebuje, a nejsou schopny to operativně změnit. Taky už nejsme malí a nechci, abychom někdy do takové korporace dospěli.

Když jste vloni získal prestižní ocenění Firma roku, vyprávěl jste o své podnikatelské cestě vysokoškolským studentům. Zmínil jste start up z garáže. Co přesně to znamená?

V garáži jsem začínal ne kvůli autům, byť jsem byl otcem také do jejich elektroinstalací zainteresován. Ale protože jsem tam měl dílnu na výrobu plošných spojů a pájení. Snažím se studentům vysvětlit, že je možné začít i dnes – ale musí být smysluplný nápad, který není postaven na momentálním nadšení nebo slibech. Je třeba se poohlédnout do zahraničí, na nějaké výstavy, jak to dělá Němec nebo jak to dělá Číňan. Česká republika nemá ve světě špatné jméno. A důležité je nebát se slonů.

Je nějaká zásadní věc, kterou byste poradil lidem, kteří s podnikáním začínají teď?

Důkladně si zanalyzovat trh, potenciál a možnosti. A nejen v ČR a EU, ale i ve světě. Neznamená to, že pokud to není na trhu nyní, že to nemůže být zítra. A naopak, pokud to je na internetu, vypadá to krásně, ale ve skutečnosti to nikdo nikdy nevyrobí. I s takovými jsme se setkali.

Zapojujete do firmy také rodinu?

Ne.

Když jste chtěl v byznysu uspět, musel jste taky něco obětovat? Co to bylo?

Musel jsem obětovat peníze, které by třeba někdo v mé pozici utratil za pěkné auto, aby se ukázal. Já jsem je obětoval do výstavy a tisku katalogů. A vyplatilo se to, protože jsem si mohl o tři roky později koupit ještě lepší auto.

Zůstal Vám čas na koníčky? Vypadá to, že teď ho asi máte, protože hrajete v kapele a vystupujete s ní dokonce na Holešovské regatě před tisíci posluchačů...

Víte, míra volného času je závislá na tom, jak si ho zorganizujete. Hudba je můj koníček od raného mládí, sice jsem začínal na trubku, ale v teenagerovských letech jsem přešel ke kytaře, u které jsem zůstal. Prakticky od založení firmy byla založena i kapela ELKO Band, složena převážně z firemních členů. Hrajeme pro zábavu a neustále se vyvíjíme jak žánrem, tak i dovednostmi.

Jak souvisí Vaše muzicírování s tím, čím se živíte? Máte nástroj taky vybavený chytrou elektronikou?

Jako muzikant-elektronik jsem si stavěl nejen zesilovače, ale později i kytary. Ty ve své době byly pro mě i zdrojem obživy a takové neoficiální první podnikání. V zesilovači moc chytré elektroniky není, ba naopak, nejlepší jsou ty s elektronkami.

Co všechno Vy sám ovládáte doma pomocí mobilního telefonu?

Prakticky všechno, co se ovládat dá. Mám takové „ranní tlačítko", které po probuzení rozsvítí světla, vytáhne žaluzie, svítí-li sluníčko (což většinou ještě nesvítí), ukáže mi počasí, mrknu do kamery, zapne kávovar, zapne TV s programem ČT24, při odchodu sám postupně vše vypne, otevře garáž a zavře bránu...

Co si myslíte o čipování školáků, o kterém před nedávnem mluvil ministr školství Marcel Chládek?

Tohle je hodně účelové a založené spíše na morálce dětí, respektive jejich rodičů. Ale s tím souvisí bezpečnostní projekt, který řešíme pro autobusy hromadné školní dopravy v Dubaji, kdy řidič zapomněl spící dítě v autobuse, které vinou vysoké teploty zahynulo. Řidič bude muset před zavřením autobusu projít check-pointy v autobuse a očipovat je. Toto třeba má smysl.

Jsou ještě oblasti, kam zatím chytrá elektronika nedosáhla a jednou třeba dosáhne?

Myslím, že to bude v oblasti zdraví – ať už pro monitoring životních funkcí či kondičku. Také budou více spojeny chytré automobily a domy (viz. příklad Tesla Motors).

Jsou chvíle, kdy mobilní telefon se všemi jeho funkcemi odložíte?

Ano, když hraji golf.