To ale vůbec neznamená, že si nemůžeme vyzkoušet své síly, jak že umíme obě místa spojit svými chodidly. Prosím, do batohů přichystat občerstvení a směle vyrazit. Výchozím místem může být například zlínský kopec na Kudlově, kam pohodově dorazíme autobusem MHD.

Nějaké tři kilometry to máme přímo vonícím zeleným terénem na Pindulu. Známý rozcestník turistických tras opustíme s báječným výhledem až někam k Radhošti a mizíme v lese. Krásná procházka asfaltkou a pak pěšinami nás zavede po tři čtvrtě hodince nad Provodov.

Obcí jenom proběhneme a míříme do kopce směrem k hřebenu Vizovických vrchů. Trochu náročnější trasu proložíme po další hodině odpočinkem s parádními výhledy na luhačovickou přehradu a Pozlovice. Pak hladce sestoupíme právě sem a zadem si to namíříme k přehradě.

Všude cestou voní květy, svěží jarní příroda nám dodává energie na každém kroku. Teď se únava střásá jedna radost.

Od přehrady to pak vezmeme sešupem po nové stezce až ke kolonádě. Taky tam v srdci největších moravských lázní to kvete ostošest. Před pár dny tu světili prameny, tak určitě ochutnáme. Od Vincentky k Ottovce je to pár kroků nejhezčími luhačovickými partiemi podél říčky Štávnice. Kačenky se asi nebudou zlobit, když jim ze zásob maličko přenecháme.

Pak už je jenom na nás, kde zhruba čtyř - pětihodinovou trasu zakončíme, občerstvovacích míst je v Luhačovicích opravdu spousta.