Když vám to někdo bude tvrdit, pak si prověřte jeho pravdomluvnost. Synot liga má více nešvarů než kladů. Pořád a pořád se mluví o divácích. Hlavně o jejich počtu. Ve vyspělé fotbalové zemi - a my jí opravdu jsme - je počet kolem pěti tisíc na zápas přesným vyjádřením stavu nejoblíbenější světové hry od Šumavy k Beskydům. A to ještě průměr hodně navyšují jen některá utkání a permanentně plný dům v Plzni.
Nemáme mužstvo, které by "udělalo díru" do Evropy. Příklady táhnou, tedy v tomto případě netáhnou. Pro český tým je velikým úspěchem účast ve skupinové fázi Ligy mistrů, dál to prostě a jednoduše nejde, hráčský potenciál se nemůže s vyspělejšími zeměmi rovnat. A rozhodně neperlíme ani v Evropské lize.

Vlastní soutěž má jen dva lídry. Plzeňská Viktoria získala třetí titul za pět let, kdyby jí ho velmi šťastně nevyrval Liberec před třemi lety, byla by jasně dominantním týmem. Slavnější Sparta jenom paběrkuje. Jablonec je ve slibném rozletu, měšec šéfa asociace a zároveň majitele klubu Pelty se zdá být při nákupu posil někdy bezedný. Ale pozor, nákup, nákup, nákup, to nebývá úplně optimální řešení.

Zajímaví jsou i čeští rozhodčí. Určitě umějí pískat, víc než fotbalisté se prosazují v top utkáních na mezinárodním poli. Jen se jaksi (ne) zdá být neuvěřitelné, jaké minely dokážou udělat.

A tak liga skončila, těšme se na nový ročník. A mezitím držme pěsti fotbalové reprezentaci na Islandu, když neprohrajě, bude hodně blízko postupu na EURO 2016.

O autorovi

Hubert Leč

Sportovní glosátor, který umí tvrdě zasmečovat svými postřehy.