Jaký je život malíře v důchodu?

Vstávám v šest hodin, protože mě budí pes. Potom od osmi hodin už kreslím, co bych jinak dělal? Penze je dobrá, ale po devadesátce, ale do té doby je to urážka.

Je pro Vás rozdíl mezi tvorbou pro dospělé a pro děti?

Vůbec ne, u dětí jen musí člověk být opatrný, aby je nějak nenaštval, protože jsou hodně vnímavé. U dospělých naopak projde víc, protože jsou méně všímaví.

Na zlínském zámku je k vidění pouhý zlomek Vaší tvorby. Proč jste zvolil právě tato díla?

Vybral jsem kresby k loutkovému filmu Robinson námořník z Yorku proto, že celovečerní film s tehdejší dokonalou animací bylo něco neobvyklého a sám dodnes s obdivem oceňuji energii a talent celého týmu.

Proč příběh Robinsona?

Když mně bylo dvanáct třináct let, přečetl jsem několikrát po sobě Robinsona Crusoea. Už tehdy jsem si představoval, jak asi na tom opuštěném ostrově žil. Později jsem si říkal, že bych tu knihu rád ilustroval. A musím říci s potěšením, že osud bývá někdy velmi laskavý. Poněvadž jsem měl možnost tuhle knihu ilustrovat. A ještě jsme udělali s přítelem režisérem Stanislavem Látalem celovečerní loutkový film Robinson Crusoe.

Je zlínská výstava něčím výjimečná?

Jsou zde i nové litografie, které jsem udělal letos – Císař Rudolf pozoruje alchymistu a Podmořské milostné rošády. Většina lidí zná hlavně moje ilustrace, ale tady je i jeden objekt, olejomalba na plechu. Ačkoli se s takovými díly loučím nerad a zřídka, bude nabídnuta právě tady k prodeji.

Vaše výstava byla součástí festivalu, jaký máte vztah ke Zlínu nebo právě k této filmové přehlídce?

Na zlínské festivaly vzpomínám s radostí. Byli jsme tady ještě s Milošem Macourkem v minulosti dvakrát. Vždy jsme sledovali, jak publikum přijímá naše filmy s Machem a Šebestovou.

Ve Zlíně pro Vás připravili před Vaší letošní festivalovou návštěvou speciální překvapení. Oči Vašich postaviček se staly ústředním motivem malby na tovární zeď, kterou před časem nechala zrekonstruovat Kovárna Viva. Jak se Vám líbí?

Děti to udělaly moc dobře. Jsem s touto zdí naprosto spokojený.

Vy jste udělal symbolickou poslední tečku.

Ano, chtěli, abych ji podepsal. A ještě jsem dokreslil Machovi chybějící levé oko. Netradičně zavřené, mrkající.