České cestovky objevily Turecko už dříve, ale ve velkém se sem jezdí deset možná patnáct let. Tedy ne jezdí, samozřejmě léta. Nejvíce letadel s našimi krajany na palubě dosedá po 140 minutovém letu v milionové Antalyi. Ani náhodou neplést s cílem mnoha turistů - téměř stejnojmennou Alanyí. To je jedno z největších a nejhezčích center oblíbené Turecké riviéry. Od místa příletu vzdálené něco kolem 120 kilometrů. Další letoviska jako Kemer, Belek či Side jsou podstatně blíže.

Průzračné moře, obrovské komplexy každoročně se rozrůstajících pětihvězdičkových hotelových center, svérázné obchody zvané bazary, pro jedlíky za rozumné ceny stanovené programy all inclusiv s bohatou krmí a alko i nealko pitím a také bohatý večerní kulturní život nejdříve pro děti a pak do pozdních nočních hodin i pro dospělé.

V bazarech se to hemží vším možným, od tolik oblíbených plagiátů světových značek hodinek, parfémů přes košile či trička, kabelky až třeba po věci z opravdu kvalitní kůže. Nikdy neplaťte cenu, kterou vám snědí brebentící sympaťáci ukážou na kalkulačce. Běžně se stoeurový nákup změní na třetinovou cenu, čeká se od vás smlouvání, zdejší zvyk. Pošpásujete, ještě se s prodávajícím vyfotíte a obě strany jsou naprosto spokojeny.

Pětihvězdičkové opravdu luxusní komplexy na jedné straně a jen přes čtyřproudovku úplně jiný svět. Dvě tváře se hned tak nablízku nevidí. Zatímco se v moři koupou lidé z celé Evropy a pojídají labužnické dobroty místních chutí, naproti v opuštěném domě bez oken věkem sešlý Turek se dvěma starými velbloudy. Bydlí tu společně.

Kontrastů se dá najít spousta, jedno je jisté, Turecko šlape mílovými kroky v ekonomickém progresu. Tomu do značné míry pomáhá cizinecký ruch. A pořád víc a víc Čechů. Z dovolené v Turecku se prakticky bez výjimky vracejí hodně opálení a stejně spokojení.