Jak se to vezme, na začátku nebo na konci grandiozní kolonády lázeňského města. Každopádně měli Chutíkovi za sebou docela náročnou procházku kolem říčky Teplé a úžasných karlovarských hotelů, restaurací i obytných domů. Ceny jsou tu opravdu poměrně vysoké a člověk zvyklý na přijatelné zásahy do peněženky na Slovácku, Valašsku či Hané nejdříve mírně úpí, ale když je to v každém z mnoha podniků prakticky stejné, uvědomí si, že na dovolené se nemusí až tak šetřit.

Vejdete do malé ale na první pohled milé hospůdky nazdobené italskou vlajkou. Ke stylovému jídelníčku přijde paní domu a poradí, když se v pravých italských pochutinách tolik nevyznáte.

Po krátkém váhání vyhrává pizza, ta je pro nás asi nejtypičtější. Jsme v ristorante, tedy restauraci nesoucí jméno po zdejším kuchaři, Italovi jako víno, mistru kuchařském panu Francovi.

Chutíkovo hodnocení vychází na 4 hvězdičky.

• úžasný kuchař
• jedinečný stylově italský interiér
• vyšší ceny (v lázních běžné)
• vynikající pizza
• domácká kouzelná atmosféra

Už dělá přímo před očima těsto a zakládá do pece. Chutíkovi mají pizzu s parmazánem, rukolou, pršutem, delikátní šunkou a dalšími ingrediencemi. Jako koření k dochucení pepř a chilli. A balzamikový ocet.

Ruku na srdce. Tahle pizza byla prima primissima. Nejlepší za posledních x let. Výborné těsto, výborné vše ostatní. Zajímavé je, že si Franco vozí všechny potraviny ze své domoviny.

Ale ještě jinak. Víno červené suché od Vesuvu z Neapole, výborná kávička z italské pražírny. Pivo jako křen. A ještě něco, pan Franco, mluvící krásnou českoitalštinou si přisedne. A báječně povídá. O své zemi, o naší zemi, o ženách, o lásce k práci i o tom, že v každé restauraci musí být na kuchaře do kuchyně pěkně vidět. Takový pocit sounáležitosti jinde nezažijete.

Báječné odpoledne končí, sedm stovek je Francových, jenže naše navíc láhev bílého vína přímo z Itálie.