Jarmila Slovenčíková ze Zlína si z mistrovství světa ve freedivingu přivezla čtvrté místo

Foto: Makis Markoulias a archiv Jarmily SlovenčíkovéFoto: Makis Markoulias a archiv Jarmily Slovenčíkové
Foto: Makis Markoulias a archiv Jarmily Slovenčíkové
Očima V.I.P. 9. 10. 2015 | Zdroj: Irena Frolová

ZLÍN - Jarmila Slovenčíková (35) ze Zlína se jako jediná reprezentantka České republiky účastnila mistrovství světa ve freedivingu v hloubkových disciplínách v Limassolu na Kypru a v disciplíně konstantní váha s ploutvemi (CWT) obsadila čtvrté místo. Doma trénuje v zatopených lomech, na mistrovství světa se na nádech potopila do hloubky 74 metrů.

Před nedávnem jste si přivezla krásné čtvrté místo z mistrovství světa ve freedivingu. Pro ty, kdo o této disciplíně dosud neslyšeli, o jaký sport se vlastně jedná?

Freediving je sport jako každý jiný, má svoje pravidla a svoje disciplíny, ve kterých se soutěží. Zúčastnila jsem se mistrovství světa v hloubkových disciplínách, které jsou tři. Konstantní váha s ploutvemi (CWT), kdy jde o to doplavat do co největší hloubky a zpět na jeden nádech podél lana. V té jsem si vybojovala i zmíněné čtvrté místo. Podobná je konstantní váha bez ploutví (CNF), kdy závodník nesmí použít ploutve. A třetí je free immersion (FIM), kdy závodník nesmí mít ploutve a může po laně ručkovat, což je méně náročné, než plavat. Dál jsou ještě tři bazénové disciplíny, a to dynamická apnoe (DYN), kdy závodník na jeden nádech uplave co největší vzdálenost v metrech a může plavat s ploutvemi nebo monoploutví. Podobně dynamická je i apnoe bez ploutví, kdy závodník nesmí použít ploutve. A poslední disciplínou je statická apnoe, kdy závodník leží v klidu na hladině s obličejem ponořeným do vody a měří se čas.

Z České republiky jste se závodu účastnila jako jediná. Kolik bylo vašich soupeřů?

Celkově se letos na mistrovství světa sjelo 30 žen a 50 mužů, ale v mé disciplíně závodilo 25 žen a 30 mužů.

Jak jste se vůbec k této sportovní disciplíně dostala a jak dlouho se jí už věnujete?

K freedivingu jsem se dostala spíš náhodou, od mala jsem plavala a věnovala se ploutvovému plavání v klubu NEMO Zlín. Po pubertě jsem se začala věnovat i přístrojovému potápění a při jedné víkendové akci jsme se setkali s freedivery ze Slovenska. Tam jsem zjistila, že potápění bez přístrojů se zadrženým dechem má své kouzlo a už mě to nepustilo.

Dá se vůbec ve Zlíně nebo někde v České republice trénovat potápění do takových hloubek, jakých jste dosahovala na Kypru?

Dá se trénovat, ale nedá se potopit do víc než do 55 metrů. Na Moravě v rozumné vzdálenosti od Zlína je lom ve Svobodných Heřmanicích na Bruntálsku, který je hluboký 35 metrů. Osobně jsem nejvíc hodin natrénovala v lomu ve Výklekách, kde je hloubka 10 metrů. Trénujeme ale v mnohem náročnějších podmínkách, voda je u nás studená a kalná, takže když přijedeme k moři, kde je voda teplá a průzračná, je to pro nás všechno mnohem lehčí než pro ty, kteří studenou vodu ani neznají.

Co je na freedivingu nejnáročnější? Musí mít potápěč nějaké zvláštní schopnosti? Co se s člověkem děje v takové hloubce?

Ve freedivingu se říká, že víc než polovina výkonu je o psychice. Záleží samozřejmě na disciplíně, každá má svoje. U hloubkových disciplín je důležité umět vyrovnat tlak ve středním uchu, mít pružný hrudník, který se v hloubce stlačí, a aspoň trochu umět plavat s monoploutví. To nejdůležitější ale je nebát se hluboké vody. Můj ponor na Kypru trval necelé dvě a půl minuty, takže bylo potřeba natrénovat na takto dlouhý výkon se zadrženým dechem, ale myslím, že čas ponoru mě vůbec nelimitoval.

Kolik lidí se v ČR freedivingu věnuje?

To je otázka spíš na instruktory, kteří produkují absolventy freedivingových kurzů. Jenom ve Zlíně je hodně freediverů, kteří se potápění na nádech pravidelně věnují. Pokud se neúčastní závodů, nemusejí se nikde registrovat, takže je všechny můžeme spočítat jen těžko. Můj možná dost mylný odhad je, že v ČR se freedivingu věnuje něco kolem 10 tisíc lidí.

Daří se vám skloubit náročný sport s péčí o malou dcerku?

Příprava na závody byla náročnější, také jsem si myslela, že toho stihnu více natrénovat. Ale když děláte bábovky a hrajete si s pískem na pláži, stres opadá velmi rychle. Měla jsem dva pomocníky, kteří byli s Aničkou, zatím co já jsem byla v moři. Bez nich by to asi nešlo.

Ještě k vašemu úspěchu na mistrovství světa. Jak se vám potápělo? Bylo to podle očekávání? Jste spokojená s výsledkem?

Potápělo se mi dobře, voda byla možná až moc teplá, ale dole se člověk trochu osvěžil. Fyzicky mi potápění nepřišlo náročné, zapracovat jsem musela na technice vyrovnávání. Co se vyrovnávání týče, tak jsem si pár dní připadala jako úplný začátečník. Ale s mým výkonem jsem nadmíru spokojená. Prostor a čas pro trénink je s rodičovskými a pracovními povinnostmi dost omezený. Navíc mi zraněné koleno dlouho nedovolovalo trénovat s monoploutví. Myslím, že jsem z toho vytřískala maximum.

Je pravdou, že jste v závodě sahala dokonce i po bronzové příčce?

Ano, což bylo pro mě překvapení. Aurora Asso nezvládla po vynoření protokol, japonská závodnice Hanako se otočila dřív, nedosáhla nahlášenou hloubku a ve výsledku měla méně bodů než já. Natalia Zharkova měla black out, když se vynořila z nahlášených 87 metrů, ale při jejím ponoru byl silný proud, který její lano natlačil na druhé závodní lano. Podala protest a rozhodčí jí umožnili druhý start. Tím získala výhodu, kdy věděla, že Auroře se pokus nepodařil a na moje body jí stačí otočit se v 83 metrech a nemusí zdolat celých nahlášených 87 metrů. Otočila se tedy dřív a se žlutou kartou měla bronz jistý.

Jaké jsou vaše plány na příští rok a dále?

Plán je jenom jít dál, nic konkrétního v metrech se asi plánovat nedá. Ani se teď neví, jestli bude MS týmů 2016, protože zatím nemáme organizátora. Takže chvilku odpočinu a pak budu zase trénovat. A příští rok uvidíme.

Fotogalerie

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam